pondělí, 8. červen 2009

Boléro - Ravel, Borodin, Bizet, Albéniz

Napsal(a) 

Boléro - Ravel, Borodin, Bizet, Albéniz Boléro - Ravel, Borodin, Bizet, Albéniz

Cincinnati Pops Orchestra, Erich Kunzel. Produkce: Robert Woods. Text: A. Nahráno: 22. 10. 2007, Music Hall Cincinnati, Ohio. Vydáno: 2008. TT: 65:27. DSD. 1 CD Telarc 80703 (distribuce Classic).

Ravelovo Bolero je natolik populární a bylo nahráno tolikrát, že se jeho volba do dramaturgie jakékoli nově vznikající nahrávky může zdát jako zbytečné nošení dříví do lesa. Nejinak je tomu se suitou z Bizetovy Carmen , koneckonců i Albénizova Ibéria patří k velmi známým dílům, nemluvě o takových skladbách jako jsou Borodinovy Polovecké tance . A přece je celková sestava děl na snímku Cincinnati Pops Orchestra ve výsledku nová a neotřelá. Po úvodním Boleru je zařazena hudba z muzikálu Kizmet , který v sezoně 1953/54 opanoval Broadway. Jeho autory byli Robert Wright a George Forrest, kteří do muzikálové podoby s použitím několika Borodinových skladeb přetvořili divadelní hru Edwarda Knoblocka z roku 1911; jejím námětem byl příběh odehrávající se v jedenáctém století v Bagdádu. V podobě suity tak zazní část Borodinovy Symfonie č. 1 , Smyčcového kvartetu č. 1 a 2. symfonická báseň Ve stepích střední Asie , předehra k opeře Kníže Igor a zmíněné Polovecké tance z téhož díla, a Serenáda z Malé suity. Suita č. 1 z Bizetovy Carmen s Borodinovou hudbou koresponduje časově a nabízí opět jiný charakter lokálního koloritu, který je doplněn částí z Ibérie Issaka Albénize v orchestraci Fernándeze Arbóse. Hlavně se však Cincinnati Pops Orchestra s dirigentem Erichem Kunzelem podařilo i oněm hodně oposlouchaným skladbám dodat na zajímavosti, především výtečně vystavěnou gradací formy v Boleru, zajímavě vybudovanými kontrasty mezi lyrickými úseky a částmi kypícími divokým temperamentem v ostatních skladbách.

Body: 4 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.