Bohuslav Martinů – Promenade

Trio Albatros (Stefano Parrino – flétna , Francesco Parrino – housle , Alessandro Marangoni – klavír ), Gianluca Capuano – cembalo . Text: A, I. Nahráno: 2011. Vydáno: 2011. TT: 78:53. DDD. 1 CD Stradivarius STR 33886.

V online nabídce italské vydavatelské firmy Stradivarius je CD s komorní hudbou Bohuslava Martinů jistě jednou z raritních nahrávek. Členové Tria Albatros prokázali velké odhodlání a nadšení, když se jim podařilo získat ke spolupráci italského producenta. Potom lze jistě obhájit tvrzení marketingové strategie, že se jedná o první CD nahrávku komorního díla českého skladatele na italském trhu. Trio Albatros se věnuje interpretaci hudby 20. století a hudby soudobé (naposledy CD se skladbami Nino Rota) intenzivně již od svého založení v roce 1990.

Název CD Promenade je inspirován skladbou Martinů Les Promenades pro flétnu, housle a cembalo. Dramaturgie CD je potom doplněna „klasickými“ kusy od Martinů – Sonáta pro housle a klavír č. 1, Sonáta pro flétnu a klavír, Sonáta pro flétnu, housle a klavír . Doprovod cembala v Promenádách je vítaným zvukovým ozvláštněním v rámci disku a tvoří k jazzově energické Sonátě pro housle a klavír z pařížských dvacátých let pozitivní kontrast. První věta Promenád je uvedena pasáží typického martinůovského dialogu nástrojů (flétna, housle – cembalo), druhá pomalá věta je krásným bukolickým zamyšlením. Ve třetí větě vyniká krátká sólová epizoda houslí, které se prosadí nad jinak převládajícími motivy flétny. Modernistická, energicky motorická je čtvrtá věta s tradičně výbušným a typicky ve stylu Martinů geniálně výrazově úsporným, ale efektním finále.

Co může Albatros trio nabídnout českému posluchači, „zaplavenému“ Martinů komorní hudbou od domácích a anglických vydavatelů? V českém prostředí to nemá italské trio lehké. Jednak se nabízí velké množství již existujících nahrávek, a z nich potom jsou některé považovány již za vzor, „jak se má Martinů hrát“. Přesto přinášejí Italové do dosavadní interpretace Martinů komorní hudby něco jiného, nebo alespoň méně obvyklého. Jejich pojetí můžeme označit za lyrické, místy až opatrné. Než dynamický a zvukový efekt, spíše hravost a humor. S tímto laskavým a nenásilným přístupem se jim také daří dosahovat nejjemnějších dynamických změn, především v pianissimu, a transparentnosti. Z interpretů je dle mého názoru umělecky nejvýraznější flétnista Stefano Parrino . Co lze nahrávce vytknout, jsou zarážející příliš pomalá tempa některých vět (např. v první větě Madrigalové sonáty ) a klavíristův nepřesvědčivý a rytmicky nevýrazný doprovod v Madrigalové sonátě a  Sonátě pro housle a klavír.

Můžeme doufat, že komorní hudba Martinů sklidí v Itálii díky Triu Albatros stejný úspěch a obdiv jako provedení opery Řecké pašije v Palermu v minulém roce.

Body: 3 z 6

Sdílet článek: