středa, 24. prosinec 2003

Bohuslav Martinů: Předehra pro orchestr H. 345, Rapsodie pro velký orchestr H. 171, Koncertantní symfonie pro dva orchestry H. 219, Concerto

Napsal(a) 

booklet booklet
Není pochyb o tom, že Supraphon je jedním z největších bojovníků za prosazení hudby Bohuslava Martinů ve světě. Jestliže boj o Dvořáka byl již vybojován a Martinů se doma už jakž takž etabloval jako normální součást repertoáru, v zahraničí je stále třeba velmi aktivně a důrazně připomínat, že patří k nejdůležitějším hudebníkům 20. století. Recenzovaná kompilace je dalším vydařeným příspěvkem k tomuto "boji". Výběr skladeb připomíná jednak jak mocnou celoživotní inspirací bylo pro skladatele baroko a zvláště forma concerta grossa, jednak jak miloval orchestrální barvy, jak je uměl geniálně míchat ve své kompoziční paletě a jak mu nebyl proti mysli ani svět impresionismu. Jiří Bělohlávek realizoval s Českou filharmonií na konci 80. let několik skvělých nahrávek a je možné, že i to byl důvod, proč byl poté povolán, jak se později ukázalo bohužel na krátký čas, na post šéfa našeho "národního stříbra". Martinů patří k jeho silným autorům a tato hudba jej provází po celou kariéru. Je nezpochybnitelné, že patří mezi nejlepší interprety hudby Martinů vůbec a dokazuje to už několik desetiletí každým koncertem. Filharmonie byla v době natáčení, jak je slyšet, mimořádně disponovaná, dokonce bych řekl, že je cítit určité nadšení hráčů a velmi kladný vztah k této hudbě. Kompilace bude určitě dobrým vyslancem Martinů doma i v cizině. Na závěr jen maličká poznámka k designu. Při otevření bookletu s velmi pěkným coverem mě zarazila volba písma u sleeve-note. Myslím, že mělo grafické studio zvolit jiný typ než Antique Olive (asi T light). Vypadá a čte se špatně.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 74:01

Nahráli: Česká filharmonie, Jaroslav Šaroun a Karel Růžička- klavír*, Jiří Bělohlávek

Body: 4 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.