pátek, 9. duben 2010

Bohuslav Martinů - Kantáty - Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Mikeš z hor

Napsal(a) 

Bohuslav Martinů - Kantáty - Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Mikeš z hor Bohuslav Martinů - Kantáty - Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Mikeš z hor

Milada Čejková – soprán, Marie Mrázová a Agáta Čakrtová – alty, Vladimír Doležal – tenor, Ivan Kusnjer – baryton, Petr Haničinec – recitace, Petr Messieruer a Jan Kvapil – housle, Jan Talich – viola, Jiří Stivín – flétna, Vlastimil Mareš – klarinet, Petr Duda – lesní roh, Milan Bláha – akordeon, Stanislav Bogunia – klavír, Kühnův smíšený sbor. Řídí Pavel Kühn. Produkce: neuvedeno. Text: Č, A, N, F. Nahráno: leden až únor 1988, studio Československého rozhlasu v Praze. Vydáno: 1991. TT: 62:45. DDD. 1 CD Supraphon SU 3992-2.

Už před lety jsme mohli uspokojivě konstatovat, že zájem o život a tvorbu Bohuslava Martinů má trvalý charakter. Nenaplnily se skeptické prognózy, jež před třiceti lety provázely převoz ostatků skladatele ze Švýcarska do Poličky, tehdy za všeobecného zájmu o tohoto skladatele, tedy i v kruzích zdaleka ne jen hudebních. Mnozí ono nadšení považovali za momentální a po jeho opadnutí prorokovali opět návrat k nezájmu. Velkou zásluhu na stálém připomínání odkazu Bohuslava Martinů mají instituce, respektive lidé, kteří jejich prostřednictvím vyvíjejí potřebnou aktivitu a využívají svých hlubokých znalostí, mezinárodních kontaktů a vlastního organizačního umu. S tím souvisí i vydavatelská činnost – ať v oblasti knih, not či zvukových nosičů. Ke kulatému výročí vyšla celá řada nových kompaktních disků, z nichž se některé dočkaly i významných mezinárodních ocenění (světová premiéra scén z Julietty ve francouzštině, určených pro koncertní provádění). U vydavatelství Supraphon jsme se rovněž dočkali řady užitečných reedic. Byť ještě řada dalších nahrávek na ně čeká (Supraphon byl zvláště v osmdesátých letech v nahrávání Martinů velmi pilný), už nynější stav můžeme hodnotit uspokojivě.

Nového vydání se dočkala i díla nejpopulárnější – kantáty „z Vysočiny“. Pro reedici byly zvoleny samozřejmě ty nejnovější nahrávky, kterým už je ale dnes dvacet let. Tehdy byly součástí postupně budovaného kompletu vokálního díla našeho skladatele, který natočil se svým sborem a s Pěveckým sborem Čs. rozhlasu Pavel Kühn. Na tomto CD jsou obsaženy tři ze čtyř kantát „z Vysočiny“- Otvírání studánek , Legenda z dýmu bramborové natiMikeš z hor . Chybějící Romance z pampelišek už vyšla v reedici předloni – podobně jako kdysi při prvním vydání, opět v rámci alba s kompletním baletem Špalíček. Byť se tato křehká a stále milovaná díla objevila už v několika dalších nahrávkách (z posledních let jmenujme například komplet s Pražským filharmonickým sborem a Jaroslavem Brychem), nabízí se nám srovnání se starším snímkem Josefa Veselky a tehdy ještě Českého pěveckého (dnes Pražského filharmonického) sboru. Ten patří do nepsaného zlatého fondu českých nahrávek a na CD se kupodivu ještě neobjevil. Pavel Kühn se může pochlubit dvěma výraznými rysy, jež ovšem nemusí každý přijímat jednoznačně! Tím prvním je celková koncepce, jeho představa niterné sborové sazby Bohuslava Martinů. Oproti Josefu Veselkovi je zdánlivě věcnější, citovou stránku nepřehání: Tím posluchač méně podléhá sentimentu, který naopak mnozí zastánci Josefa Veselky či Pavlova otce Jana Kühna (ten v padesátých letech pohotově krátce po kompozici natočil Otvírání studánek) očekávají. Ač prof. Veselka nás svým citovým pojetím (neřku-li i určitými romantickými prvky) místy drží dokonale v hrsti (úchvatné koncovky!), zdůraznění větší přehlednosti jednotlivých partitur, tedy i určitá dávka dobře míněného pragmatismu je u Pavla Kühna spíše pozitivem. Druhým rysem je Kühnova snaha o autentičnost původního notového záznamu. Nejvíce je to patrné u Studánek, kde očistil partituru od nových detailů, jež se objevily v původním českém notovém vydání, a přidržel se – podobně jako jeho otec při světové premiéře na deskách – skladatelovy první verze rukopisné. Na rozdíl od svého otce však respektoval i původní určení interpretační: vypustil dětský sbor a vše zpívá sbor ženský, jak zní podtitul a jak koneckonců vyplývá i ze samotných Burešových veršů. Booklet je výtvarně poněkud zasněný, čímž ovšem odpovídá určité nostalgii, jíž vyvolává skladatelův pohnutý životní osud. Věcný, informačně perfektně pojatý text (Jaroslav Mihule) byl použit už z někdejšího prvního vydání.

V každém směru je celý komplet Pavla Kühna (doufáme, že se dočkáme reedic i jeho působivých nahrávek dalších sborových cyklů, například madrigalů!) z hlediska interpretačního do budoucna vzorový a jeho reedice nanejvýše potřebná!

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.