Bohuslav Martinů – Houslový koncert č. 1*, Houslový koncert č. 2**, Rhapsody-Concerto***

Josef Suk – housle, Česká filharmonie, Václav Neumann. Text: A, N, F, Č. Nahráno: * 11/1973, ** 9/1973, *** 11/1987, Rudolfinum, Praha. Vydáno: reedice 2009. TT: 72:46. AAD/DDD*** Stereo. 1 CD Supraphon Music SU 3967/2. Alternativa: Bohuslav Matoušek, Česká filharmonie, Christopher Hogwood (Hyperion).

Koncerty Bohuslava Martinů hraje řada skvělých houslistů: Ženatý, Novotný, Zimmermann, Faust, Keulen ad., ale jen u dvou mám neodbytný subjektivní (!) pocit, že toto je pravý Martinů – Josef Suk a o generaci mladší Bohuslav Matoušek. Supraphon oslavil osmdesátiny legendárního houslisty několika projekty, tato reedice mi však připadá nejreprezentativnější. Oběma koncerty Martinů se Josef Suk zaobíral několik desítek let. Čas od času se k nim vracel a znovu do hloubky promýšlel. 1. koncert H. 226 dokonce uvedl 40 let od jeho vzniku (!) ve světové premiéře s Chicago Symphony Orchestra a dirigentem Georgem Soltim. Krátce na to jej natočil pro Supraphon, což svědčí o velké dávce firemní osvícenosti. Bohužel nevím, jak zněl koncert pod Soltiho vedením, ale možná to nebylo tak vzdálené od provedení Václavem Neumannem , pro něhož byla 70. léta tvůrčím vrcholem. Česká filharmonie byla v báječné kondici, všechna sóla znějí skvěle a výborná byla i hudební režie záznamů (Eduard Herzog – koncerty, Pavel Kühn – rapsodie). Nádherné jsou všechny volné věty, tempa krajních vět jsou spíše konzervativní než agresivní, což jen podtrhuje hudební výpověď skladatele. Josef Suk se nezříká v koncertech excelentní virtuozity, je však evidentní, že to není páteří jeho muzikantské poetiky. Nahrávka Rhapsody-Concerta již spadá do doby, kdy se Josef Suk začal výrazně uplatňovat i jako violista, a to jak sólový, tak i komorní (viz koncerty na Pražském jaru a spolupráce například se Smetanovým kvartetem). I na tomto nástroji mohl uplatnit svoje mimořádné tónové dispozice a dát prostor typicky martinůovskému hudebnímu jazyku.

Velmi mě mrzí, že při tak výjimečném titulu unikla Supraphonu školácká chyba. Na straně 4 jsem se v bookletu dočetl, že na desce naleznu Rhapsody-Concerto for Violin and Orchestra. Možná však, že jsem měl pouze smůlu a můj recenzentský výlisek byl z první várky, kterou firma stáhla z prodeje. Ostatně je to jen decentní projev lidské nedokonalosti.

Body: 6 z 6 – tip Harmonie

Sdílet článek: