Bohuslav Martinů: Fantaisies symphoniques, Fresques, Juliette

Na desce jsou zachyceny tři položky patřící v hudbě Martinů k těm nejkrásnějším. O 6. symfonii se hovoří jako o neuvěřitelné, Fresky Pierra della Francesca jsou z podobného neoimpresionistického rodu. Třídílná suita připomínající pár klíčových orchestrálních míst z Julietty (v aranžmá Zbyňka Vostřáka) se pozdnímu symfonismu blíží a intenzitou předávané krásy se mu vyrovná. To vše by nicméně ještě nebylo dost, nebýt interpretace, na níž je přesvědčivost přelévání barev, návaznosti velkých ploch i drobných výrazových nuancí zcela závislá. Jiří Kout právě v tom se svým orchestrem ze švýcarského města St. Gallen téměř šokuje. Jakkoli si lze představit, že by těleso mimo metropole mělo právo na určité limity, zde se naopak hraje jako v první lize. Pokud něco nedostatečného vůbec lze vyposlouchat, je to snad jen menší početnost tělesa a menší prostorový objem sálu (v porovnání se snímky Martinů z Rudolfina). Při daném způsobu hry je to však nakonec zanedbatelné, výsledek lze skutečně označit za monumentální. Je tu cítit velká soustředěnost, oddanost dílům či autorovi a vcítění, dirigentova emocionální zjitřenost. Fresky jsou o něco jasnější, barvitější, zato Symfonické fantazie začínají skutečně temně, pomalu a teskně. Do nádherného pomalého ztišení také vyúsťují. Je to partitura, která má v sobě mnohé dramatické chvíle, přičemž orchestr i v obou výrazových pólech hraje měkce, s bohatým vibratem. Hudba Martinů zde má vše, co potřebuje, zní svou typickou barvou, pulsem, tu violoncellovým zvukem, tu hoboji… I kdyby orchestr snad nebyl shledán osobitým, je jasné, že před ním stojí inspirativní osobnost a že hráči vydávají to nejlepší.

Vydavatel: BMG Classics/Sony BMG

Stopáž: 63:17

EAN: 82876577402

Body: 5 z 6

Sdílet článek: