úterý, 8. leden 2002

Bohuslav Martinů, Antonín Dvořák: Bergerettes, Trio f moll

Napsal(a) 

booklet booklet
Pro každého recenzenta je vždy potěšením představovat hudební veřejnosti nový komorní soubor. Jeho posuzování totiž otevírá cestu k odhalení nového, zatím neznámého, a proto vždy lákavého. Já mám to potěšení právě dnes, a tak vás chci navnadit, abyste všichni zbystřili svou pozornost. Firma Music Vars se rozhodla vydat debutové CD novému klavírnímu triu, které si říká Martinů collegium . Soubor vystupuje již od roku 1998 a jeho členy jsou samí mladí talentovaní umělci: houslistka Lucie Hůlová , violoncellista Martin Sedlák a klavírista Vladimír Strnad . Navzdory svému mládí koncertovali již na domácích i zahraničních pódiích a natáčeli pro Český rozhlas. Když je třeba, přibírají k sobě také další hudebníky, ale většinou vystupují kromě sólové hry právě v obsazení, v němž se nám také přestavují na právě vydaném CD. Jako svůj debutový repertoár pro nahrávku si zvolili dvě stylově odlišné, ale dohromady velmi kompaktní skladby: Klavírní trio f moll op. 65 Antonína Dvořáka z roku 1883 a o 56 let mladší Bergerettes Bohuslava Martinů.

Dvořákovo trio je možná pro mnohé pouhým klasickým repertoárovým kusem klavírních trií. Je to však nejen krásné dílo od mistra, ale především dílo pro mistry, po výrazové i technické stránce značně náročné. Martinů collegium si tedy nasadilo vysokou laťku hned na začátku své diskografické kariéry, nicméně přeskočilo ji úspěšně. Výrazově bohatá, dokonalá ansámblová souhra, při níž nechávají interpreti dostatečný prostor jeden druhému, barevnost a skvělé odstínění lyrických pasáží od svižných - to vše je pro Martinů collegium samozřejmostí. Mnohé z řečeného platí také pro Martinů Bergerettes, ovšem s tím, že si interpreti plně ve výrazu uvědomují stylový posun a odlehčenější charakter díla, což je šlechtí. Ještě více mne zaujal mladistvý náboj, který činí nahrávku ještě atraktivnější. Umělci hrají se zaujetím, plně ponořeni do hudby - zkrátka krása, která pohladí duši. Při takovém zážitku člověk odpustí i některé intonační nepřesnosti objevující se obzvlášť u houslistky.

Myslím, že po poslechu této nahrávky se nikdo z vás nebude divit, že Martinů collegium již v letošní sezóně zahraje v rámci cyklu České filharmonie a vystoupí také na jednom z koncertů sedmého ročníku Festivalu Bohuslava Martinů 2001. Všichni z nás máme na své profesionalitě vždy co zlepšovat a domnívám se, že členové Martinů collegia dorazili v této cestě vzhledem ke svému mládí již obdivuhodně daleko. Držme jim proto palce, vždyť právě takoví umělci by měli mít v dnes tak komerčním a nemilosrdném světě businessu "zelenou". Záleží jen na hudební veřejnosti, nakolik je schopná otevřít svá srdce mladým talentům a neulpívat na stále stejných, někdy již poněkud omletých interpretačních veličinách. Říká se totiž, že "zvyk je železná košile".

Vydavatel: Music Vars

Stopáž: 61:22

Body: 4 z 6

Nejnovější od Sandra Bergmannová

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.