středa, 9. únor 2011

Bernstein – Beethoven - The Symfonies, The Piano Concertos, Missa solemnis, Choral Fantasy, The Creatures Of Prometheus, Egmont, Coriolan, Leonore III, King Stepren, String Quartet op. 131

Napsal(a) 

Bernstein – Beethoven - The Symfonies, The Piano Concertos, Missa solemnis, Choral Fantasy, The Creatures Of Prometheus, Egmont, Coriolan, Leonore III, King Stepren, String Quartet op. 131 Bernstein – Beethoven - The Symfonies, The Piano Concertos, Missa solemnis, Choral Fantasy, The Creatures Of Prometheus, Egmont, Coriolan, Leonore III, King Stepren, String Quartet op. 131

Gwanetho Jones, Edda Moser, Hana Schwarz, René Kollo, Kurt Moll, Homero Francecch, Krystian Zimerman. Chorus od Radio Hilversum, Wiener Jeunesse Chor, Konzertvereinigung Wiener Staatsoperchor, Concertgebouw Amsterdam, Wiener Philharmonier. Leonard Bernstein. Titulky: A, N, F, S, čínsky. 7 DVD. TT: 622 min. Deutsche Grammophon 073 4500 (distribuce Universal).

Letos uplyne 20 let od smrti Leonarda Bernsteina a i jeho nahrávky, zejména tyto obrazové, stále více působí jako historický dokument. Jde o snímky z živých koncertů a člověk má dojem, že publikum je na nich jaksi soustředěnější a ukázněnější, než to bývá dnes. A i jistá nedokonalost obrazového záznamu, zejména co do nasvícení, propůjčuje snímkům historickou patinu. Bernsteinova vídeňská hostování ovšem byla historickou událostí – svět byl méně otevřený a propojený a mnozí dirigentovi židovského původu angažmá v Rakousku zazlívali, ale to jen na okraj.

Bernstein také přišel do Vídně v okamžiku, kdy Vídeňské filharmonii vládl pevnou profesorskou rukou Karl Böhm. Jeho dirigování je suché a zcela bez vnějšího efektu, ale orchestr byl na vrcholu preciznosti a zvukové čistoty. A po této letité tvrdé škole přišel Leonard Bernstein se svým čitelným a emotivním dirigováním. Ze začátku narážel, ale jak je vidět, hráče si získal a jeho snímky mají šťavnatost, aniž by vídeňáci něco slevili z naučené preciznosti. Je pravda, že Bernsteinovo pojímání Beethovena je tempově trochu jakoby rozházené, kolísá mezi přístupem výrazně romantickým (jako v Pastorální symfonii či pomalé větě Eroicy ) a brilantně klasickým (prakticky ve všech rychlých větách). Je zřejmé, jak rád si hraje se zvukem a vyzdvihuje některé efektní detaily. Orchestr se ale nedá strhnout k tomu, aby šel proti duchu hudby. Samo Bernsteinovo dirigování je pro videozáznam velmi efektní až zábavné – je ale méně stylizované, než videosnímky Karajanovy, které jsou točeny napůl studiově se smyslem pro vizuální efekt.

Mezi Bernsteinovými beethovenovskými nahrávkami je jeden skvost – pět klavírních koncertůKrystianem Zimermanem. Jejich komplet nestihl Bernstein dokončit, první dva klavírní koncerty si diriguje Zimerman sám. Zimerman je nejčistším myslitelným ztělesněním klasicistního ideálu. Má překrásně zvonivý úhoz ve velké barevné škále, jeho hra je promyšlená a všech vrstvách a přitom působí přirozeně a spontánně. Vše je dokonale vyrovnané a čitelné, celé dlouhé hudební celky mu drží skvostně pohromadě. A nechce se věřit, že takto se někdy dalo hrát na živém koncertě. Kdybych měl něco z tohoto velkého kompletu jednoznačně doporučit, jsou to právě klavírní koncerty.

Co je naopak Bernsteinový omylem je nahrávka Smyčcového kvartetu cis-moll v úpravě pro smyčcový orchestr. Ten Bernstein pojímá jako virtuózní serenádu, což se k tomuto koncentrovanému a sevřenému dílu vůbec nehodí, jakkoli se dá vychutnávat zvuk vídeňských smyčců. Mezi snímky nechybí ani nahrávka Missy solemnis orchestrem a ze sálu Concertgebouw Amsterdam . Pěvecké obsazení je špičkové, atmosféra strhující, orchestr rovněž. To, jak koncertní mistr provede obávané houslové sólo ze Sanctus snad nemá obdoby. Přesto bych právě u této skladby dal jednoznačně přednost Karajanovi a jeho mnohem sevřenějšímu pojetí. Missa solemnis je křehké, obávané, ale naprosto vrcholné dílo.

Že znovu na DVD vyšly prakticky všechny Bernsteinovy videosnímky je proto dobře nejen díky dirigentově popularitě a mediální hvězdě. Pravda, když člověk z nahrávky poslouchá Devátou z Pražského jara 1990, je tu famózní atmosféra, ale mnoho hudebních prohřešků. Na těchto starších snímcích je atmosféra i špičkové interpretační výkony.

Body: 5 z 6

Jindřich Bálek

Od roku 2004 pracuje v Českém rozhlase, z toho deset let v Redakci kulturní publicistiky a od roku 2014 v Redakci vážné hudby. Zabývá se hudební dramaturgií, kritikou i publicistikou. Pochází z Teplic, kde vystudoval gymnázium; je absolventem Institutu základů vzdělanosti UK, a oboru filosofie na FF UK v Praze.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.