neděle, 24. červen 2012

Benjamin Grosvenor - Chopin – Liszt – Ravel

Napsal(a) 

Benjamin Grosvenor - Chopin – Liszt – Ravel Benjamin Grosvenor - Chopin – Liszt – Ravel

Benjamin Grosvenor – klavír. Text: A, N, F. Nahráno: 4/2011, Lyndhurst Hall, Air Lyndhurst Studios, Londýn. Vydáno: 2011. TT: 75:28. DDD. 1 CD Decca 478 3206.

Britský pianista Benjamin Grosvenor (* 8. 6. 1992) poprvé zazářil na jaře roku 2004, kdy jako jedenáctiletý zvítězil v klavírní kategorii soutěže BBC Young Musician of the Year . Během následujících let koncertoval v nejprestižnějších koncertních síních a recenzenti se předháněli v superlativech. V loňském dubnu podepsal kontrakt s Decca a stal se tak nejmladším britským umělcem v historii tohoto významného labelu. Na svém prvním CD, které pro něj natočil, hraje skladby tří stěžejních osobností klavírní literatury – Chopina, Liszta a Ravela. Výběr děl i způsob jejich řazení je přinejmenším osobitý. V první části nahrávky uvádí Grosvenor kompletně všechna čtyři Chopinova Scherza . Nehraje je však v chronologickém pořadí, jak bývá při souborném provedení zvykem, a navíc je dokonce proložil třemi Chopinovými Nokturny – Fis dur op. 15/2, e moll op. posth. 72/ a cis moll z roku 1830. (Tak Grosvenor hraje tato díla na svých recitálech, přičemž celkem logicky argumentuje tím, že Chopin svá čtyři Scherza nikdy nepovažoval za uzavřený cyklus.) Z Lisztovy tvorby vybral Grosvenor skladby, které lze označit spíše za rarity: dvě transkripce Chopinových písní (Moja pieszoczotka, Życzenie) a nokturno En rêve, jednu z posledních skladatelových kompozic. Nahrávku uzavírá proslulý Ravelův cyklus Gaspard de la nuit. Jak Chopinova Scherza, tak i Ravelův Gaspard de la nuit patří k nejnáročnějším klavírním skladbám vůbec, a tak si po přečtení track listu každý nutně položí otázku, zda devatenáctiletý mladík nepřeceňuje své síly. Už po prvních několika taktech Chopinova Scherza č. 1 h moll, op. 20 ale poznáme, že si Grosvenor může takovýto náročný program klidně dovolit. Jeho technika je jedinečná a kouzla, která s ní provádí, bychom ocenili i u pianistů těch nejzvučnějších jmen. Rychlé části Chopinových Scherz znějí neuvěřitelně lehce a opravdu „scherzosně“ a jsou nabité množstvím originálních nápadů. Některá rubata jsou sice hodně odvážná, ale v žádném případě se nejedná o nějaké pianistické naschvály. Grosvenor velmi dobře dokáže odhadnout, kam až si může ve své originalitě dovolit zajít. Neméně krásné jsou však v jeho podání i lyrické plochy – ať už jsou to střední části Scherz nebo Nokturna. Grosvenor umí velmi jemně a zpěvně klenout melodické linie (nutno dodat, že má k dispozici mimořádně kvalitního Steinwaye), což oceníme nejen u Chopina, ale neméně i u Liszta. Je zajímavé, že v Ravelovi se Grosvenor drží více „při zemi“. Jeho provedení je bezesporu technicky i výrazově obdivuhodné a nelze mu vytknout ani to nejmenší, ale sympatické odvahy i svěžích mladistvých nápadů se mi zdálo být v Chopinovi víc.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.