sobota, 17. leden 2009

Béla Bartók - Rapsodie pro klavír a orchestr, Scherzo, Houslový koncert

Napsal(a) 

Béla Bartók - Rapsodie pro klavír a orchestr, Scherzo, Houslový koncert Béla Bartók - Rapsodie pro klavír a orchestr, Scherzo, Houslový koncert

Zoltán Kocsis – klavír, Budapest Fesztiválzenekar, Iván Fischer; Barnabás Kelemen – housle, Nemzeti Filharmonikus Zenekar, Zoltán Kocsis. Produkce: Hungaroton. Text: A, N, F, H. Nahráno: 1986, 4/1985, 10/2006. Vydáno: 2007. TT: 74:12. DDD. 1 SACD Hungaroton 32504.

Velkolepý projekt maďarského Národního kulturního fondu, který postupně vydává nahrávky kompletního díla Bély Bartóka na SACD Surround, nabízí druhý nosič s orchestrálním dílem tohoto skladatele. Disk nese v řadě Bartók New Series pořadové číslo čtyři (první a třetí dosud vydán nebyl) a obsahuje Bartókova tři nejstarší opusovaná díla pro orchestr se sólovým nástrojem. Jde o Rapsodii pro klavír a orchestr (1905, op. 1), Scherzo pro orchestr a klavír (1904, op. 2) a Houslový koncert (1907 – 1908, op. posth. 1). Pod nahrávkami je podepsán dirigent a klavírista Zoltán Kocsis , který má zaštítit všechna orchestrální a klavírní díla této maďarské série.

Určitým překvapením je, že nahrávky prvních dvou skladeb nejsou původní; pocházejí z let 1986 a 1985. To znamená, že tři kanály formátu SACD Surround musely být do nahrávky vpraveny uměle. Zoltán Kocsis se zde prezentuje jako velmi dobrý klavírista, který hraje s neméně dobrým Budapešťským festivalovým orchestrem za řízení Ivána Fischera . Kocsisovo obratné interpretační umění se projevuje zejména v pomalé první větě Rapsodie, kde je klavír jednoznačně dominujícím nástrojem. Ve Scherzu klavírní part jen občas vypluje nad sytý zvuk orchestru, i zde je však Kocsisova hra přesná a působivě dynamicky odstíněná.

Pěkný dojem z virtuózní hry však nabízí především nahrávka Houslového koncertu. Zde Zoltán Koscsis figuruje již jako dirigent Maďarského národního filharmonického orchestru . Obtížného sólového partu se ujal Barnabás Kelemen , jenž hraje na „guarnerky“ z roku 1742. Už při prvním poslechu je zřejmé, že hra maďarského sólisty i renomovaného orchestru má všechno, co specifická Bartókova hudba vyžaduje. Skvělý výkon obou složek je patrný především v groteskní závěrečné větě tohoto dvouvětého koncertu.

Poučným počtením je podrobné průvodní slovo ke skladbám z pera Ference Bónise. U předchozího vydání orchestrální řady Bartók New Series (Kossuth a Dřevěný princ) zcela chyběla informace o původu nahrávek. Tento nepříjemný nedostatek byl již v tiráži k aktuálnímu disku odstraněn.

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.