neděle, 15. srpen 2004

Béla Bartók: Modrovousův hrad

Napsal(a) 

Světem začíná vítězně táhnout nová generace audio nosičů: vypadají jako CD, ale jsou to SACD. Zvukové kvality nového snímku nejvýznamnějšího maďarského jevištního díla lze tedy vychutnat na speciálním přehrávači vybaveném patřičnou soupravou reproduktorů. Ale i na běžných CD přehrávačích je patrné obrovské zvukové rozpětí, dá se tušit nebývalá transparentnost a plasticita. Odmyslíme-li ovšem prubířskou techniku, zůstane před námi umělecký počin jako každý jiný. A Bartókova aktovka Modrovousův hrad patří k poměrně často nahrávaným operám. Je totiž skutečně pozoruhodnou sondou do lidského nitra. Na rozdíl od pohádek tu Modrovous nevystupuje jako skutečný vražedník, celá opera se dá chápat spíše v rovině symbolického příměru. Ve vzrušeném rozhovoru muže a ženy, odhalujícím jejich rozdílné duševní světy, si žena chce za každou cenu přisvojit celou minulost svého muže, a připraví se o možnost poznat ho takového, jaký je nyní. Tím, jak otvírá jedny dveře za druhými, zaplete se do labyrintu vlastních pochybností a nedůvěry a uzavře si cestu k dalšímu rozvíjení vztahu. Z uměleckého hlediska si lze samozřejmě položit otázku, zda Bartóka nejlépe interpretují právě Maďaři. Tak jako český posluchač rád odpustí mnohým zahraničním janáčkovským pěvcům ne úplně stoprocentní výslovnost, tak i v případě Bartóka nemusí být výhoda mateřštiny ještě rozhodující. Z dvojice protagonistů rozhodně lepší dojem zanechává barytonista Lászlo Polgár , který se svým sametově hebkým hlasem oživuje nepokojný vnitřní svět zklamaného Modrovouse, nazývaného někdy "Lohengrinem 20. století". Výkon sopranistky Ildikó Komlósi v úloze Judity je naproti tomu o hodně slabší: její hlas je zatěžkán značným vibratem a působí až nepříjemně ostře a chladně. Dost tím polevuje napětí v dialogu Judity a Modrovouse. V katalozích gramofonových firem se rozhodně najdou vyrovnanější, byť ne-maďarské snímky - třeba s Dietrichem Fischerem-Dieskauem a Julií Varady. Rozpačitý dojem trochu spraví kultivovaná hra Budapešťského festivalového orchestru pod taktovkou Ivána Fischera , který lehkou rukou rozkrývá zvukomalebné bohatství partitury.

Vydavatel: SACD Philips / Universal Music

Stopáž: 55:27

Nahráli: László Polgár, Ildikó Komlósi, Budapest Festival Orchestra, Iván Fischer

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.