Béla Bartók – Kossuth, Dřevěný princ

Nemzeti filharmonikus zenekar, Zoltán Kocsis. Produkce: Hungaroton. Text: A, N, F, M. Nahráno: neuvedeno. Vydáno: 2006. TT: 71:36. DDD. 1 CD Hungaroton HSACD 32502 (distribuce Panther).

Ediční řada Bartók New Series maďarského labelu Hungaroton si pro svůj druhý vydavatelský počin vybrala Bartókovu symfonickou báseň Kossuth a jednoaktový balet Dřevěný princ . Maďarský národní filharmonický orchestr řídí jeho hudební ředitel Zoltán Kocsis, kterého v uplynulé sezoně dvakrát přivítala také Česká filharmonie.

V nahrávce symfonické básně Kossuth potěší technicky precizně hrající orchestr. Skladba vyžaduje rozšířený provozovací symfonický aparát, který zavedl Richard Strauss (jeho symfonickou básní Tak pravil Zarathustra byl konečně Kossuth inspirován). Hřmotných orchestrálních tutti se tu však téměř nedočkáme. Kossuth je založen na barevném kontrastu nástrojových skupin. A zde leží největší úskalí maďarské nahrávky; barevné ani dynamické kontrasty nejsou náležitě využity a v technických detailech dobře hrající orchestr působí celkově nevýrazně, ploše a bezbarvě.

Béla Bartók o svém baletu Dřevěný princ řekl, že jde o „symfonickou báseň určenou k tanci“. Hudební stránka tohoto díla je však s libretem Bély Balásze natolik pevně spojena, že pouhé auditivní vnímání (jež u programních symfonických děl probouzí posluchačovu fantazii) nabízí v tomto případě jen částečný zážitek. Booklet CD je proto správně vybaven libretem baletu obsahujícím také detailní scénické pokyny. Představivost posluchače, který balet neviděl, tak může být vhodně nasměrována ke konkrétnímu sledování původního autorského záměru skladatele. Interpretační výhrady, které zazněly na adresu Kossutha se nahrávky Dřevěného prince rozhodně netýkají. Veškeré kontrasty jsou náležitě odstíněny a hra maďarské filharmonie tentokrát zapůsobí technikou i barevnou a prostorovou plasticitou. Je možné, že nepoměr obou nahrávek zcela nesouvisí s interpretačním uměním orchestru nebo jeho dirigenta. Zdá se totiž, že oba snímky byly pořízeny v prostorech s rozdílnými akustickými vlastnostmi nebo pomocí odlišných snímacích postupů. Škoda, že tuto tezi nemůžeme jednoduše ověřit; o původu obou nahrávek, jejich nahrávacích prostorách a době vzniku se totiž nelze z tiráže CD (jak bývá dobrým zvykem) dozvědět tentokrát zhola nic.

Body: 4 z 6

Sdílet článek: