Béla Bartók – Klavírní skladby 5

(Improvizace na písně maďarských sedláků*, Taneční suita**, Sonáta***, Pod širým nebem***, Devět malých kusů***, Malá suita***)

Zoltán Kocsis – klavír. Produkce: Volker Straus, Wilhelm Hellweg. Text: A, N, F, M. Nahráno: *2/1980, Henry Wood Hall, Londýn, **8/1999, ***6/1996, Friedrich-Ebert-Halle, Hamburk. Vydáno: 2008. TT: 75:19. DDD. 1 CD Hungaroton Classic HCD 32528 (distribuce Panther).

Velkorysý projekt maďarského Hungarotonu, mapující kompletní skladatelský odkaz Bély Bartóka, je rozvržen na 31 CD. Sedm z nich je věnováno Bartókově klavírní tvorbě. Disky jsou řazeny chronologicky, na CD s pořadovým číslem 5 nalezneme Bartókovy skladby z let 1920 až 1930. O Improvizacích na písně maďarských sedláků napsal sám skladatel, že se jedná o dílo, v němž zkomponoval k prostým lidovým melodiím své nejodvážnější doprovody. Taneční suita je efektní klavírní transkripcí jednoho z nejhranějších Bartókových orchestrálních děl. Sonáta evokuje rytmickým tepem svých krajních vět slavné Allegro barbaro, ve volné větě uslyšíme smuteční lamentaci doprovázenou vyzváněním zvonů. Cyklus nazvaný Pod širým nebem překvapí množstvím naturalistických zvukomalebných efektů (včetně žabího skřehotání), Devět malých kusů zaujme působivými reminiscencemi na barokní hudbu, závěrečná Malá suita je ve své podstatě klavírním přepisem šesti čísel ze Čtyřiceti čtyř houslových duet.

Souborné nahrávky Bartókových klavírních skladeb se ujal Zoltán Kocsis , jeden z nejvýznamnějších soudobých maďarských umělců. Jedná se o úkol téměř nadlidský, neboť Bartók byl vynikající pianista a jeho klavírní skladby jsou povětšinou technicky mimořádně náročné. Málokdo je ovšem pro interpretaci Bartóka disponován tak dobře jako právě Kocsis. Má nejen výbornou techniku, ale především neomylný cit pro „maďarského ducha“ Bartókovy hudby. Nemíním tím jen vervní rytmickou složku, ale především zajímavě pojatá rubata. Neméně obdivuhodná je barevnost Kocsisovy hry. V Bartókově klavírní faktuře se setkáváme se spoustou velmi originálních kompozičních prvků – a Kocsis je dokáže přetlumočit skutečně znamenitě.

Sedmdesát pět minut souvislého toku Bartókovy klavírní hudby by mohlo některé posluchače odrazovat – takřka neustálá přítomnost „maďarského“ folklóru a množství „agresivních“ rytmických prvků mohou opravdu na někoho působit trochu monotónně. Jenomže Kocsis hraje opravdu skvěle a jeho barvitý bartókovský kaleidoskop rozhodně nenudí.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: