středa, 30. červen 2004

Bedřich Smetana: Smyčcový kvartet č. 1 e moll "Z mého života" Smyčcový kvartet č. 2 d mollSmyčcový kvartet č. 1 A dur

Napsal(a) 

booklet booklet
Smetanovská nahrávka Talichova kvarteta se objevuje na trhu jen půl roku po skvělém snímku kvarteta Škampova (HARMONIE 12/2003). Oba naše špičkové soubory nám tak nabízejí velmi zajímavou příležitost ke srovnání. Škampovci pojali Smetanovy kvartety jako privátní deníkové záznamy či intimní návraty do minulosti, jež budí svou křehkostí, jemností a zranitelností dojem vzácných starých pastelů. Talichovci nás od prvních taktů vtahují přímo do děje. Místo křehkých pastelů tu znějí syté, robustní barvy, výrazné dynamické kontrasty, razantnější sforzata, větší agogické výkyvy. U Škampovců se Smetana na konci života probírá vzpomínkami, u Talichovců je Smetanův život drama, které se odehrává "tady a teď". Snad ještě více než ve Smetanovi oceníme jejich barvitou hru a svobodnou práci s agogikou u Fibicha. Interpreti se tu cítí uvolněnější a zřejmě i méně vázaní tradicí. Fibichův kvartet se v jejich pojetí rozzářil jako dokonale vybroušený drahokam a hýří takovou spoustou nápadů kompozičních i interpretačních, že si nutně musíme klást otázku, co vedlo skladatele k tomu, že se od tohoto díla distancoval. Zvýšenou pozornost si zde zaslouží i booklet. Na působivém enigmatickém snímku vynikajícího francouzského fotografa Jeana-Pierra Gilsona máme možnost vidět velmi neobvyklý záběr hlavy Ježíše Krista z proslulé gotické katedrály v Soissons. Průvodní text o Smetanovi od Étienna Bertoliho je značně rozsáhlý a vcelku fundovaný, i když na náš vkus možná už moc emfatický (jen na první stránce napočítáme pět vykřičníků). Autor zdůraznil roli Smetany jako vlastence a revolucionáře a vyzdvihl jej jako zakladatele dosud neexistující české národní hudby. Věta, která následuje po tomto nezpochybnitelném hodnocení (a končí vykřičníkem), stojí za to, aby byla citována v plném znění: "Popravdě řečeno - přihlédneme-li k historickému kontextu, byla tehdy česká hudba pouhou abstrakcí: křížencem lidových tanců neurčitého původu a cikánského folkloru" ("...un croisement entre des danses populaires aux origines indistinctes et des folklores tziganes!").

Vydavatel: Calliope / Classic

Stopáž: 68:21

Body: 5 z 6

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.