úterý, 5. únor 2002

Bedřich Smetana: Dalibor

Napsal(a) 

booklet booklet
Ještě jsou pamětníci času, kdy i běžná, repertoárová představení v Národním divadle v Praze měla náboj výjimečnosti. Bylo to dáno velkými a nekolísavými výkony celé generace pěvců, v níž zářila čtveřice dam, Marta Krásová, Milada Šubrtová, Marie Podvalová a Marie Tauberová. Nejvíce ovšem, když jim v interpretační dokonalosti plně kontroval úchvatný tenor Bena Blachuta . Samozřejmě že jejich umění nebylo samo sebou, rostlo z umělecké kázně a stálého tříbení rolí s mistry taktovky Václavem Talichem, Zdeňkem Chalabalou a posléze Jaroslavem Krombholcem . Dbala jsem velice, abych nepadla do tenat sentimentu při recenzi Dalibora , nahrávky z roku 1950. Znám ji důvěrně, byl to na starém studentském gramofonu můj nejohranější komplet, až do sedrání na místech nejoblíbenějších. Žasla jsem, že vzpomínky neklamou, je to nahrávka vynikající. Vévodí Dalibor, ne proto, že je postava titulní, ale neúchylnou precizností zpěvu a delikátní barvou hlasu Beno Blachuta. Není a dlouho nebude Dalibor úchvatnější. Má vroucnost v pasážích lyrických, má pevnost v místech mužného rozhodnutí, výrazově odstiňuje význam každého slova, každé myšlence i scéně dává charakter. Ve zpěvu Beno Blachuta to byla vždy samozřejmost. Při poslechu s partiturou poznáte, že lehkost a velkolepost jeho zpěvu vyplývá z detailně přesné interpretace zápisu a vysoké kultury dechu. Milada Marie Podvalové je dokonalým protipólem Blachutova Dalibora: vášnivá a hrdá, žena, která má sílu vymoci si trest pro vraha svého bratra, a má, zasažena náhlou láskou, ještě větší sílu tohoto vraha z kobky smrti vyvést. Impozantní je Miladina árie vstupní, vrcholná pak v centru 2. jednání - Jak je mi? . Pěvecká dramatičnost, pro Marii Podvalovou charakteristická, sálá z každého jejího duetu, s Daliborem, Jitkou, nebo žalářníkem, vždy plně zdůrazní cit, myšlenku, záměr. V celé nahrávce je pak sympatický fakt vyvážených výkonů: lahodně klenutý zpěv Václava Bednáře (král Vladislav, baryton), typově vykreslený žalářník (Karel Kalaš , bas). Jen Budivoj, velitel hradní stráže (Teodor Šrubař , baryton) zaujme méně, zato Jitka (Štefa Petrová , soprán) překvapivě dobře zní v sólu i v duetu s Vítkem - Antonínem Votavou (tenor). Nahrávka srší obdivuhodně zřetelnou artikulací všech pěvců, a přitom daliborský text není vůbec jednoduché ani přeříkat. Také sboru patří tato chvála, zpívá jedním dechem, jedním nástupem, přesnou intonací. To vše se nám za půlstoletí z divadel vytratilo, ztráty padají na hlavy sbormistrů a dirigentů. Jaroslav Krombholc vede Orchestr ND v přesvědčivém napětí, zdůrazňuje zpěvnost a heroickou lyriku díla. Dnes se diriguje jinak, odkrývá se víc symfonická plnost partitury, ovšem právě pro Dalibora je Krombholcův názor jedinečný: tématickou jednotu díla i v kontrastech spojuje, nedrobí, koncentruje a dává opeře působivou sílu.

Průvodní studie Ivana Rumla je dobrá, ale na to, že jde Dalibor do světa v nejlepším českém provedení, chudá. Chybí informace o Karlu Kalašovi, basistovi, skvělém žalářníku, i Štefě Petrové. Tuto historickou nahrávku netvoří jen trojice Dalibor, Milada, Král, je komplexně skvělá. Nedělejme si iluze, ani my nevíme o sobě nic. Sháněla jsem Blachutovu monografii v nejlepších pražských knihkupectvích. Ochotně milá prodavačka opáčila - A Benoblachut je co?

Vydavatel: Supraphon

EAN: 8595052205432

Nahráli: Václav Bednář, Beno Blachut, Teodor Šrubař, Karel Kalaš, Antonín Votava, Marie Podvalová, Štefa Petrová, Sbor a orchestr Národního divadla v Praze, sbormistr Jarmil Burghauser, Jaroslav Krombholc

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.