čtvrtek, 15. březen 2012

Bartók, Grieg, R. Strauss - Houslové sonáty

Napsal(a) 

Bartók, Grieg, R. Strauss - Houslové sonáty Bartók, Grieg, R. Strauss - Houslové sonáty

Vilde Frang – housle, Michail Lifts – klavír. Produkce: Aksel Trige. Text: A, N, F. Nahráno: 10/2010, Queen‘s Hall, Royal Library, Kodaň. Vydáno: 2011. TT: 78:49. DDD. 1 CD EMI Classics 9 47639 2 (EMI).

U nás neznámá norská houslistka Vilde Frang (1986) patří do mimořádné vlny skvělých umělkyň, které nastoupily mezinárodní kariéru po roce 2000. Studovala v Oslu, Hamburku, ale každý znalec by měl zpozornět, když se dozví, že byla na Kronberg Academy žačkou legendární pedagožky Any Chumachenko. Není také bez zajímavosti, že ji zapůjčením houslí od Jeana-Baptisty Vuillauma podporuje Anne-Sophie Mutter Freundeskreis Stiftung.

Její recitál s uzbekistánským pianistou Michailem Liffitsem (1982) je sice kontrastní, ale propojuje ho silná emocionalita. Griegova raná 1. sonáta Fdur se hraje méně než mistrovská 3. sonáta, o to více tuto volbu oceňuji. Nahrávka má spoustu drobných senzitivních responzí v dynamice, arktikulaci i frázování. Bartókova Sonáta pro sólové hosle je skutečně drsným kontrastem. Skladatel jako by zde rekapituloval svůj život, který měl přetěžký závěr (poprvé ji provedl Yehudi Menuhin v roce 1944). Je to z mého pohledu téměř ideální interpretace – úžasná ciaccona, sugestivní fuga, tónově omamné adagio a trpké presto, kde houslistka předvedla umění své fantastické pravé ruky. Straussova Sonáta Es dur je podobně raná jako Grieg, plná života, přirozené energie a invence. Jestliže v Griegovi bylo cítit lehkou melancholii, Strauss byl v pojetí Vilde Frang v rámci stylu opojný. Jakkoliv patří Richard Strauss mezi skladatele, kde si vybírám a mívám k lecčemu výhrady, tak tato hudba si mě cele získala. Báječná nahrávka!

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.