Kantátu pro 3 hlasy s nástrojovým doprovodem L'oracolo del Vaticano (Moudrost Vatikánu ) zkomponoval Baldassare Galuppi v roce 1758 pro konkrétní slavnostní příležitost, kterou bylo jmenování biskupa z Vicenzy Antonia Priuliho kardinálem. V té době byl Galuppi druhým kapelníkem v benátské katedrále svatého Marka a skladatelem oper seria, později se proslavil svými buffami. Text ke zhudebnění napsal známý libretista Carlo Goldoni během několika málo dnů. Galuppi měl na zhudebnění také málo času, což je zřejmé mimo jiné z faktu, že dvě árie z druhého dílu pocházejí z jiných jeho scénických děl.
Jedná se o alegorickou kantátu, jaké byly moderní zvláště v 17. století (jmenujme alespoň Cavalieriho Rappresentatione di anima e di corpo ). Později se k této formě vrátilo několik vrcholně barokních skladatelů (Caldara, Fux, Händel, Scarlatti). Ve druhé polovině 18. století už byly podobné alegorické skladby dávno vyšlé z módy, nicméně právě pro takovou příležitost, jakou bylo papežské jmenování, se jevilo použití této formy jako nadmíru vhodné. Vystupují v něm personifikované postavy – Merito (Chvála), Umilt (Pokora) a Giustizia (Spravedlnost). Spravedlnost je navíc ztotožněna právě s osobou nastupujícího kardinála.
Skladba je zajímavá tím, že její hudební jazyk i instrumentace je již ryze klasicistní, zatímco forma vychází z operní praxe vrcholného baroka. Tu Galuppi jistě skvěle pochytil od svého učitele Antonia Lottiho, italského skladatele a drážďanského kapelníka, který měl též vazby na české země. Kantáta se skládá ze dvou oddílů, přičemž každý začíná svěží sinfonií a obsahuje tři da capo árie uvozené recitativem. Zatímco první díl je zakončen duetem, druhý končí tercetem všech tří postav.
Provedení kantáty známým maďarským souborem hrajícím na dobové nástroje Savaria Baroque Orchestra je novodobou světovou premiérou. Ostatně, není to první setkání ansámblu s Galuppim – v roce 2000 vydal Hungaroton jejich CD s chrámovou hudbou tohoto autora. Interpretace je výborná, plně odpovídá nárokům na stylovost, má švih a šarm. Rovněž sólisté odvedli velmi dobré výkony, patrně nejvíce vynikla Mónika González jako Merito. Realizace této kantáty je navíc záslužným počinem, neboť Galuppiho dílo je dosud málo doceněno.
Vydavatel: Hungaroton/Panther
Stopáž: 71:03
Body: 4 z 6
