úterý, 1. červenec 2003

Bachiana (Double Concertos)

Napsal(a) 

booklet booklet
Reinhard Goebel , který se svým souborem natočil nedávno hudbu rozvětveného klanu Bachů (předků Johanna Sebastiana), obrátil pozornost na kompozice Bachových synů. Jejich hudba je samozřejmě zcela jiná než otcova. Má blíž k hudebnímu klasicismu než k baroku a všechny skladby na CD spojuje nápaditost, neotřelost, zajímavá instrumentální barevnost a hravost. Zatímco úvodní dvouvětá Koncertantní symfonie pro housle, violoncello, dva hoboje a orchestr A dur Johanna Christiana Bacha je spíše tradiční, následující Koncert D dur pro flétnu a orchestr nejstaršího Bachova syna Wilhelma Friedemanna zaujme již od začátku množstvím melodických nápadů. Koncert Es dur pro kladívkový klavír, violu a orchestr Johanna Christopha Friedricha je velmi příjemným překvapením, zejména kombinací obou sólových nástrojů a hodně připomíná rané Mozartovy koncerty pro fortepiano. Závěrečný Koncert Es dur pro cembalo, kladívkový klavír, dvě flétny, dvě naturhorny a orchestr Carla Philippa Emanuela Bacha umožňuje vychutnat dialog dvou sólových klávesových nástrojů s jejich rozdílnými charakteristikami. Přestože byly určeny především jako dobová "background music" a nemají samozřejmě závažnost děl jejich otce, jsou to všechno skladby, které by rozhodně neměly zůstat ležet někde v archivu. Díky Reinhardu Goebelovi a jeho souboru dobových nástrojů Musica Antiqua Köln se tak určitě nestane.

Přístup k hudbě Bachových synů není dnes u Goebela tak rustikální, jako tomu bývalo před téměř dvaceti lety u hudby samotného J. S. Bacha (vzpomeňme například nahrávku Braniborských koncertů s tempy zcela bořícími zažité konvence). V interpretaci Musica Antiqua Köln došlo k určitému zklidnění, avšak o unylé uhlazenosti nemůže být vůbec řeči. Má pochopitelně témbrem a způsobem hry blíž k ostatním souborům německé oblasti (Berlínská Akademie nebo vídeňský Concentus Musicus) než anglickým souborům (English Baroque Soloists). Fortissima komorního orchestru jsou příkladně syrová, Goebel využívá plně kontrastů, které mu partitura umožňuje (například hodně Sturm und Drang Koncert Es dur C. P. E. Bacha). Sólové instrumentální výkony jednotlivých hráčů souboru jsou rovněž více než zdařilé. Zvukařsky je nahrávka klasický nabroušený studiový Archiv Produktion s poměrně blízkým snímáním nástrojů. Na závěr jen perličku, že nejen velký Johann Sebastian si s sebou nese ono známé typografické prokletí (BWV), ale jeho synové dopadli díky systematické práci muzikologů mnohem "hůře", například uvedená Koncertantní sinfonie A dur Johanna Christiana Bacha má katalogové označení "WC 34 (T 284/4)".

Vydavatel: Archiv Produktion / Universal Music

Stopáž: 77:19

Nahráli: Musica Antiqua Köln, Reinhard Goebel

Body: 4 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.