Atlanta Symphony Orchestra Chamber Chorus – Copland, Duruflé, Tavener, Williams, Messiaen, Tallis

Atlanta Symphony Orchestra Chamber Chorus

(Copland, Duruflé, Tavener, Williams, Messiaen, Tallis)

Atlanta Symphony Orchestra Chamber Chorus, Norman Mackenzie – sbormistr. Produkce: Telarc. Text: A. Nahráno: 19.?-?21. 6. 2005, Episcopal Cathedral of St. Philip, Atlanta. Vydáno: 2006. TT: 54:12. DSD. 1 CD Telarc CD-80654 (distribuce Classic).

Ze dvousetčlenného sboru Atlanta Symphony Orchestra tvoří jeho komorní část „pouze“ šedesát zpěváků. Sbor se třicetiletou tradicí vede od roku 1999 Norman Mackenzie. S firmou Telarc Atlanta Symphony Orchestra Chamber Chorus již uskutečnil nahrávky barokních mistrů i hudby dvacátého století. Naše CD je první nahrávkou sboru, na které se nepodílí orchestr.

Zdařilá fotomontáž s motivem gotického oblouku na obálce bookletu odkazuje k duchovní tématice zvolených skladeb. Až na Thomase Tallise je dramaturgie CD zaměřena na skladatele 20. století, z francouzské a anglo-americké oblasti. Nejrozsáhlejším dílem CD je dvojsborová mše inspirovaná díly polyfoniků Williama Byrda a Thomase Tallise od Ralpha Vaughana Williamse, za stěžejnější však lze spíše považovat „menší“ cyklus čtyř motet francouzského varhaníka a skladatele Maurice Duruflé. Jeho sborová tvorba čítá pouze čtyři díla, v repertoáru anglických sborů má však své stálé místo. Za interpretačně nejnáročnější považuji úvodní skladbu O sacrum convivium Oliviera Messiaena a Song for Athene u nás méně známého Johna Tavenera. Tato příležitostná skladba byla určena pro pohřební obřad jeho blízké přítelkyně Athene Hariades, a jak udává vydavatel v bookletu, zazněla i na pohřbu princezny Diany. Píseň pro Athene dokládá Tavenerovu celoživotní inspiraci v pravoslavné hudbě a nutno podotknout i sborové tvorbě Arvo Pärta. Čtyři moteta Aarona Coplanda ukazují méně známou tvář tohoto skladatele – vznikla totiž ve dvacátých letech, kdy studoval u Nadji Boulanger.

Vydat nahrávku obsahující pouze skladby bez nástrojového doprovodu odkrývá kvality a interpretační schopnosti každého vokálního tělesa. Předností Mackenzieho podání je velmi vnímavě zvolená dynamická a tempová škála, odkazující v mnoha případech až k meditativní poloze skladeb. Přes nesporné kvality sboru a hlasovou vyspělost zpěváků však posluchač postrádá lehkost nástupů u větších intervalů a v barvě zvuku celého sboru by ocenil světlejší odstín.

Body: 4 z 6

Sdílet článek: