středa, 3. říjen 2001

Arthur Rubinstein: Rachmaninov: Klavírní koncert č. 2 c moll op. 18, Rapsodie na Paganiniho téma op. 43, Preludium cis moll op. 3/2 -

Napsal(a) 

Arthur Rubinstein si vážil Rachmaninova víc jako klavíristy než jako skladatele. V jeho hudbě postrádal "noblesu", považoval jiza "přeslazenou" a někdy až přehnaně "dráždivou", i když jí neupíral, že dokáže být "vzrušující". Rachmaninovovo pianistické umění obdivoval ovšem Rubinstein bez výhrad - cítil v něm umělecky spřízněnou duši a dokonce přiznával, že pokud Rachmaninov hraje své vlastní skladby, působí v jeho podání dojmem, jako by to byla nejlepší díla, která kdy byla pro klavír napsána. Rachmaninovův Druhý klavírní koncert zařadil Rubinsteindo svého repertoáru krátce po premiéře a skladba patřila k nejčastěji provozovaným koncertům jeho repertoáru. Mezi třemi Rubinsteinovými nahrávkami tohoto koncertu vyniká druhá z roku 1956, s chicagskou filharmonií řízenou Fritzem Reinerem. Rubinstein hraje tento nejoblíbenější Rachmaninovův klavírní koncert věcně a mužně, bez přehnaného sentimentu. Od prvních tónů ho staví tak pevně, že hudbu vnímáme téměř jako "hmotu". S neomylným citem a pochopením pro konstrukci staví gradace, jejichž průběh je tak strhující, že ve vrcholech přestává posluchač dýchat. Velký podíl na onom dojmu "pevnosti a hmotnosti" má Rubinsteinův skvělý smysl pro rytmus. Rachmaninovovu Rapsodii na Paganiniho téma považoval Rubinsteinza tak obtížnou ba dokonce "ďábelskou", že se neodvážil provéstji za skladatelova života. Poprvé ji nahrál v roce 1947, druhou nahrávku - opět s chicagskou filharmonií a Fritzem Reinerem - pořídil v roce 1956. Rychlé přelévání nálad dává Rubinsteinovi možnost uplatnit jeho takřka neomezený výrazový rejstřík od dravých, skutečně "ďábelských" poloh až k exotické vůni decentně osvětlené kavárny s nejlepší klientelou. Za zvláštní pozornost pak stojí u obou nahrávek téměř ideální propojení zvuku klavíruse zvukem orchestru. Nahrávku Rachmaninovových "high-lights" uzavírá oblíbené Preludium cis moll, jež Rubinstein modeluje vypjatými dynamickými kontrasty a dává mu tvar žulového monolitu.

Vydavatel: BMG

Stopáž: 60:38

Nahráli: >Arthur Rubinstein - klavír*,**, Chicago Symphony Orchestra, dir. Fritz Reiner*

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Věroslav Němec

Hudební editor a redaktor, klavírista (bývalý), pedagog (bývalý), muzikolog, hudební publicista. V letech 1975 – 2000 pracoval v hudebním nakladatelství Supraphon (1989–91 šéfredaktor, 1998–99 ředitel, 1999–2000 místopředseda představenstva). Od roku 2000 je šéfredaktorem hudebního nakladatelství Amos Editio, které v roce 2012 získalo pod jeho vedením prestižní Cenu České hudební rady. Jako pianista vystupoval v klavírním duu se svou manželkou Jitkou. S časopisem Harmonie spolupracuje od roku 1999. Ve svých textech, jichž vyšlo v Harmonii přes 500, se věnuje především klavírní interpretaci.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.