pátek, 13. únor 2009

Arnold Schönberg: Koncert pro housle a orchestr op. 36 - Jean Sibelius: Koncert pro housle a orchestr d moll op. 47

Napsal(a) 

Arnold Schönberg: Koncert pro housle a orchestr op. 36 - Jean Sibelius: Koncert pro housle a orchestr d moll op. 47 Arnold Schönberg: Koncert pro housle a orchestr op. 36 - Jean Sibelius: Koncert pro housle a orchestr d moll op. 47

Hilary Hahn – housle, Swedisch Radio Symphony Orchestra, Esa-Pekka Salonen. Text: A, N, F. Nahráno: 3/2007 (Sibelius), 9/2007 (Schoenberg), Berwaldhallen, Stockholm, Švédsko. Vydáno: 2008. TT: 63:06. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 477 7346 (Universal Music).

Mladou americkou houslistku Hilary Hahn známe z dvou pražských hostování, kdy provedla fantasticky koncert Stravinského a diskutabilně Dvořákův koncert. Na desku zařadila dvě kontrastní díla: koncert Arnolda Schönberga a koncert Jeana Sibelia. Svoje síly spojila se Symfonickým orchestrem Švédského rozhlasuEsou-Pekka Salonenem , který je nejen dirigentskou hvězdou první kategorie, ale také respektovaným skladatelem. Výsledek je výrazově naléhavý, v případě Sibelia možná už na hraně možného, a technicky perfekcionistický. Myslím, že přesvědčivější je Hahnová v Schönbergovi, jehož nahrávku považuji za nejzajímavější, jakou jsem slyšel, nicméně i Sibelius má vysokou mezinárodní úroveň. Tento typ romantické hudby ji rozhodně svědčí lépe nežli Dvořák. V obou skladbách odvedl skvělou práci orchestr, který je perfektně připraven a dirigentem dobře inspirován. Salonenova práce s orchestrem, z kterého udělal těleso vysoké mezinárodní úrovně, je minuciózní, zvuk je čistý, transparentní a barevně neobyčejně vytříbený. Takovouto nahrávku mohu bez uzardění doporučit.

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.