úterý, 17. srpen 2004

Arianna Savall: Bella Terra

Napsal(a) 

booklet booklet
Arianna Savall je v kruzích milovníků staré hudby známá především jako dcera slavných rodičů hrající na harfu. Již méně se ví, že také (krásně) zpívá. Nahrávka Bella Terra (Krásná země) je prvním projektem, v němž se představuje také jako skladatelka, autorka dvanácti písní. Podle jejích vlastních slov jsou tyto písně výsledkem desetileté cesty plné hledání a uměleckého zrání, na jejímž počátku bylo domácí muzicírování s přáteli. Umělecké zázemí rodiny i kouzlo improvizace se zdají alespoň zčásti vysvětlovat, odkud se bere tolik prosté krásy, svěží síly a radosti, třebaže i v zasmušilém hávu. Důležité jsou i texty, kterými se Savall inspirovala. Anonymní a středověcí básníci se střídají s novodobými, katalánština s kastilštinou a arabštinou; byť rozmanité, převažují spíše básně stručné a obrazné, jejichž společným tenorem je láska a posvátna úcta k životu, ke světu, jehož jsme součástí. Některé písně mají cosi ze starých cantigas či renesančních písní, jiné třeba připomenou písně sefardské, další mají více moderní charakter; někdo zkušenější by možná dokázal jmenovat i konkrétní vzory z populární hudby. Toto bohatství nálad a barev společně vytváří jedinečnou, řekněme jemně mysticko-elegickou atmosféru. Odlišný charakter jednotlivých písní vyplývá nejen z vlastní melodiky, ale i nápadité, a přitom velmi jednoduché "instrumentace": střídá se zde jen několik málo bicích nástrojů (ovšem exotických), loutna a kontrabas; hlavním nástrojem je samozřejmě harfa. Evokace moře v písni č. 6 El viaje (Cesta ) je dokonalá - pusťte si ji na večer někde v klidu a rázem se octnete kdesi na galicijském pobřeží s širou prostorou oceánu před sebou. Podmanivý je i vlastní Ariannin zpěvní projev: ať už v poloze vyprávěcí, či lyricky nyvé, s orientálními ozdobami, ve vyšších či nižších polohách, vždy se jedná o krásný, velmi přirozený, kultivovaný a jemný zpěv. Snad jen místy - velmi opovážlivá úvaha, jsem si toho vědom - by neuškodilo ukázat v některému tónu jakoby více živočišnosti, ale dost možná, že právě tomu se autorka chtěla vyhnout. Ať tak či onak, Savall svými písněmi navázala na tradici umění, které - nehledě na posluchačovy jazykové znalosti - hovoří přímo s nitrem člověka. Doufám proto, že si najdou cestu i k vám.

Vydavatel: Alia Vox / Classic

Stopáž: 62:05

Nahráli: Arianna Savall, Dimitris Sonis, Pedro Estevan, Julio Andrade

Body: 5 z 6

Marc Niubo

Ředitel Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se primárně věnuje hudební historiografii, odkrývání minulého, zkoumání skladeb, jejich příběhů, tvůrců, interpretů, kontextů, souvislostí. Jeho dlouhodobým badatelským tématem je italská opera v Praze, badatelsky se také věnuje duchovní hudbě – české i italské, ale primárně v domácím kontextu. Řadě dalších témat, jako např. hudba anglického či španělského baroka, dílo M. A. Charpentiera, W. A. Mozarta, Antonína Dvořáka, otázky provozovací praxe, edičních technik, hudební kritiky, se věnuje spíše příležitostně anebo primárně ve výuce Ústavu hudební vědy.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.