Tiburtina Ensemble, David Dorůžka Trio. Text: A, Č. Nahráno: 12/2013, Královský palác hradu Zvíkov. Vydáno: 2013. TT: 63:37. DDD. 1 CD Animal Music ANI 041-2.
„Hudba je vyjádřením lidské emoce. To platí jak pro hudbu středověkou, tak pro hudbu soudobou,“ píše v bookletu desky Apokalypsis umělecká vedoucí souboru Tiburtina Barbora Sojková, skvělá sopranistka i muzikoložka. Ke společnému projektu s Davidem Dorůžkou a jeho přáteli-muzikanty dodává: „Naším přáním bylo nenarušit mystiku středověké duchovní hudby, naopak ji v tomto mezižánrovém projektu podpořit a spojit dva světy na první pohled vzdálené.“ Já pak dodávám, že výsledek je zcela mimořádný! Jak k tomu došli?
Komunikace středověké hudby se soudobým výrazovým slovníkem není ani u nás nová. Výrazným počinem byl například v roce 2007 unikátní titul Blízké hlasy z dáli souboru Schola Gregoriana Pragensis a tělesa japonských budhistických mnichů Gyosan-ryu Tendai Shomyo, jenž přinesl dialog dvou duchovních kultur na základě hudebního repertoáru budhistické a křesťanské tradice (Sony-BMG). Sdružení Tiburtina Ensemble – David Dorůžka Trio však došlo podstatně dál. Zde je účast špičkových jazzových hráčů integrální součástí nahrávky, kdy nejenže ženský sbor rovnoprávně doplňuje, podporuje a dotváří, ale je v řadě míst „nositelem, dominantou děje“, a to nejen v místech vyjádření různých apokalyptických stavů.
Apokalypsou je většinou míněno biblické Zjevení sv. Jana, jež bylo sepsáno kolem roku 95. Dnes si lidé pod tímto slovem představují, za vydatné pomoci hollywoodské produkce, hrůzný konec světa. Každá apokalypsa však předpokládá nějaké Boží zjevení, „zprávu o stavu světa, člověka a budoucnosti, o naději“. Není náhodou, že repertoár desky stojí na hudbě 13. století z kodexu, jenž vznikl pro ženský cisterciácký klášter Santa María in Real de Las Huelgas v Kastilii, jak poznamenává Barbora Sojková. Některé skladby pak pocházejí z Graduale Triplex a z Knihovny pražské metropolitní kapituly. Příběhem zjevení tedy provází posluchače řada forem – conductus, moteto, offertorium, antiphona, introitus, canticum, nechybí samozřejmě sekvence Dies irae; jednohlasé a vícehlasé projevy ženské scholy. Tiburtina zpívá na desce v sedmičlenném obsazení a je tak vyrovnaná, že je jedno, kdo zpívá sólo – vždy je to skvělé; harmoničtější a homogennější zvuk ženské scholy neznám!… Trio Davida Dorůžky (Marcel Bárta, Martin Novák) je respektovanou částí soudobé české jazzové scény, zde však její občas docela odvážné improvizace hodně přesahují svět jazzu a vpluly do vod „artificiální“ hudby 21. století.
Apokalypsa není jen oheň a zmar, ale i naděje. A tak na jedné straně literárního podkladu hudby je „Hle nastává ten den, … kdy nebesa mizí, slunce se zbarví do ruda, měsíc se zablyští, hvězdy se zřítí na zemi…“, na druhé – „Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém“, nebo „Blahoslavený je konec, jenž nezná omylu, nový začátek je krásný a přináší lásku“. Díky spojení sil všech účastníků projektu spatřil na přelomu let 2013/2014 světlo světa do té míry mimořádný projekt, že jej považuji za nejkvalitnější český nahrávací titul poslední doby. Gramogesamtkunstwerk má zajímavý design (Zuzana Lednická), fotografie (Dušan Tománek), kvalitní redakční zpracování a špičkový zvuk (umělecká režie – Barbara Sojková, David Dorůžka, zvuková režie – Petr Ostrouchov, zvuk – Aleš Dvořák).
Mate-li rádi středověk a la Canto Gregoriano nebo Bára Basiková, tak si Apokalypsis nekupujte, pakliže máte zkušenosti s poučenou prezentací středověké hudby, máte otevřené srdce a svět moderního jazzu vám není cizí, pak vás čeká hodně slasti, důvodů k přemýšlení a nečekaných objevů.
Psáno pro: HARMONIE 2014/03
