středa, 1. prosinec 2010

Antonio Sanchez - Live in New York at Jazz Standard

Napsal(a) 

Antonio Sanchez - Live in New York at Jazz Standard Antonio Sanchez - Live in New York at Jazz Standard

Antonio Sanchez – bicí, David Sanchez – tenor saxofon, Miguel Zenón – alt saxofon, Scott Colley – kontrabas. Nahráno: live, 2.- 5. 10. 2008, klub Jazz Standard, New York. Vydáno 2010. TT: 123:05. 2 CD Cam Jazz CAMJ 7826-2 (distribuce 2HP Production).

Cesta Antonia Sancheze k jeho hlavnímu nástroji byla přesně opačná než v případě Karla Růžičky. Zatímco náš přední jazzman vystudoval na konzervatoři hru na bicí nástroje, aby se stal klavíristou s dokonalým citem pro rytmickou pregnantnost, jeho protipól, nedávno devětatřicetiletý rodák z Mexico City, absolvoval nejprve klavírní oddělení stejného učiliště ve svém rodišti a teprve pak se proměnil v bubeníka s obzvláštním smyslem pro melodičnost svého projevu.

Od prvních taktů svého teprve druhého alba v roli vedoucího nenechává posluchače na pochybách, že to myslí s touto odpovědnou rolí vážně. Důsledně vyplňuje zvukové spektrum vynalézavou hrou, plnou nekončící zásoby nejrozmanitějších rytmických figur, aniž by rušil nebo vyčníval. Je ho stále plno, ale nejde přitom o exhibicionismus. K tomu by se hráč jeho kvalit a především zkušeností sotva snížil. Stačí si připomenout jeho předchozí působiště, než se rozhodl zachytit dvouhodinový program svého kvarteta v klubu Jazz Standard v 27. východní ulici na Manhattanu, což se stalo na závěr podzimního turné této jedinečné formace ve dnech 2. až 5. října 2008. Antonio Sanchez předtím získal reputaci po boku Pata Methenyho (jehož skladba H and H je zde jediným příspěvkem odjinud; po jedné kompozici dodali altsaxofonista Miguel Zenón a jeho kolega na tenor, David Sanchez ), Garyho Burtona, Chicka Corey, Michaela Breckera, Charlieho Hadena, Joshuy Redmana a dalších velikánů současné scény. V době, kdy se připravuje tato recenze do tisku, vystupuje v Jazz Standard například jiný ze Sanchezových spoluhráčů v Methenyho triu, Christian McBride.

Na tomto živém dvojalbu má však úkol bezpečně kotvit melodický dvojhlas jiný kontrabasista, Scott Colley . Jeho dialog s leaderem v Did You Get It a další sólové pasáže jsou lahůdkou stejně jako perfektně sehrané a ladící psané i spontánně tvořené linie saxofonistů. Ať už v unisonu nebo libozvučných terciích či naopak dráždivých velkých sekundách (hned v úvodní devatenáctiminutové Creedy Silence vystřídají odlišné polohy od konsonancí po freejazzové intuitivní vedení hlasů), vždy působí oba plátkoví hráči z Portorika naprosto přesvědčivě.

O rok dříve, na Sanchezově debutové desce Migration , byl na Zenónově postu Chris Potter a k její atraktivitě přispěli hvězdní hosté – Metheny a Corea. Na Live in New York at Jazz Standard , jak zní kompletní titul, už není cizí pomoci zapotřebí. Také dramaturgie dvojalba svědčí o vyzrálosti kapelníka. Na prvním disku zařazuje po ostinátním vstupu a ornettovských názvucích zádumčivou kompozici, výstižně nazvanou Ballade , předcházející velkému finále, Zenónově Revelation .

Druhé dějství má podobný půdorys: dva živé originály Antonia Sancheze, It Will Be Better a neméně svižnou, již zmíněnou Did You Get It , poté lyrickou vizitku Davida Sancheze, The Forgotten One , jediné číslo programu pod 12 minut a skutečně maratónský dvacetiminutový závěr, opět z pera leadera, Challenge Within . Italský label CamJazz se tak stává důstojným rivalem americkým vydavatelům, kterým by tak pozoruhodná kapela unikla (?) a bez zajímavosti není, že spolu s tímto titulem vydává i sólové album Scotta Colleyho, v pořadí již desáté!

Jan Beránek

Body: 5 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.