Antonín Rejcha – Oktet op. 96, Variace pro fagot a smyčcové kvarteto, „Grand Quintetto“ pro lesní roh a smyčcový kvartet

České noneto (Romana Zieglerová – housle, Vladimír Kroupa – viola, Simona Hečová – violoncello, Radovan Heč – kontrabas, Jiří Skuhra – flétna, Aleš Hustoles – klarinet, Vladislav Borovka – hoboj, Pavel Langpaul – fagot, Vladimíra Klánská – lesní roh). Text: A, F, N. Nahráno: 4/2007, Studio Domovina, Praha. Vydáno: 2008. TT: 70:44. DDD. 1 CD Praga Digitals PRD/DSD 250 244 (distribuce Classic).

Pražský rodák Antonín Rejcha (1770 – 1836), chráněnec Josepha Haydna a přítel Ludwiga van Beethovena, není jednou z velkých osobností české hudby 1. poloviny 19. století náhodou. Neúprosné síto historie prověřilo kvality jeho skladeb mnohokrát. Byl sice zakořeněn v klasicismu, ale s nadšením vnímal ranou fázi romantismu. Projekce do jeho díla je však vždy decentní a odehrává se nejslyšitelněji v oblasti harmonie, rytmiky a metra. Například kouzelné chromatismy najdeme i na desce Českého noneta . Tento skvělý vývozní artikl české hudby vznikl v roce 1924 (!) a prošla jím řada špičkových hudebníků. Nynější obsazení rozhodně nedělá svým předchůdcům ostudu. Nejširší výrazový rejstřík mohli hudebníci ukázat v Oktetu z roku 1807. Jejich tónová homogenita, vyváženost, nástrojová virtuozita a pečlivá volba temp je hodná obdivu. (Mimo jiné se ukazuje, jak bylo šťastné zapojit do souboru houslistku Romanu Zieglerovou .) Fagotové Variace (kolem 1818) a hornový Kvintet (kolem 1825) jsou pěkné kusy s invenčně působivými místy, ale stojí přece jen poněkud ve stínu. Nahrávka má velmi dobrou technickou úroveň (režie: Jaroslav Rybář), autorem obrazu Dvě ženy v okně (titulní strana bookletu CD), jehož volbu jsem nepochopil, je Bartolomé Estebán Murillo.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: