Antonín Rejcha - Klavírní tria Es dur, d moll, C dur, op. 101/1 – 3
Guarneri Trio Prague (Čeněk Pavlík – housle, Marek Jerie – violoncello, Ivan Klánský – klavír). Text: Č, A, N, F. Nahráno: 6/1994 – – 4/1995, Studio Domovina, Praha. Vydáno: 2011. TT: 79:23. DDD. 1 CD Supraphon SU 4057-2.
V Rejchově početné komorní tvorbě nalezneme pouhých sedm klavírních trií. Trio op. 47, publikované r. 1804, nese ještě název Sonáta pro klavír s doprovodem houslí a violoncella. O dvacet let později vydal Rejcha pod opusovým číslem 101 šest dalších klavírních trií, tentokrát už jmenovitě označených jako „tria pro klavír, housle a violoncello“. Rozdíl v nástrojové sazbě mezi oběma opusy považoval autor za natolik zásadní, že k triím opusu 101 napsal předmluvu, ve které zdůrazňuje, že se jedná o skladby, v nichž jsou si všechny tři nástroje naprosto rovnocenné. Součástí předmluvy je i návod, jak tria správně cvičit. Na závěr připojil Rejcha pozoruhodnou poznámku: „Skutečný virtuóz se pozná především podle toho, jak dokáže tlumočit jemné citové záchvěvy, jež se nedají zachytit v notách.“ V případě Guarneri Tria Prague se Rejchovy skladby dostaly do rukou mimořádně povolaných. Čeněk Pavlík, Marek Jerie a Ivan Klánský jsou mistry svého oboru nejen jako sólisté, ale zároveň mají mimořádný cit pro komorní hru. Dokážou důsledně respektovat autorovy záměry a současně disponují – přesně podle intencí skladatelových – tak velkou dávkou hudební představivosti, že mohou přesvědčivě dopovědět i to, co je skryto v hloubi za notovým zápisem. Rejchova Klavírní tria op. 101 se vyznačují vším, co je pro nejlepší část autorovy tvorby typické: myšlenkovou i formální vytříbeností a neobyčejnou tvůrčí fantazií. Skladatelova hudební řeč vychází z mozartovsko-beethovenovských základů, přičemž Beethoven je Rejchovi zjevně bližší (nádherné „beethovenovské“ téma k variacím 3. věty Tria Es dur ). Při poslechu Rejchových trií však nemůžeme nepomyslet i na skladatele podstatně mladší: F. Schuberta (menuety v Triích Es dur a C dur ), F. Chopina (sólová klavírní 3. variace ve 3. větě Tria Es dur ) a J. Brahmse či dokonce B. Bartóka (rytmicky výrazná „uherská“ finální věta Tria d moll ). Klasicky krásné Rejchově hudbě se na této nahrávce dostalo klasicky krásného ztvárnění a po poslechu lze litovat jen jediného: že Guarneri Trio Prague nahrálo z opusu 101 pouze první tři tria. Věřme, že se v budoucnosti dočkáme kompletizace celého projektu.
Body: 5 z 6
