pátek, 7. listopad 2003

Antonín Dvořák: Violin Concerto 53, Piano Quintet op. 81

Napsal(a) 

booklet booklet
Podle exkluzivního obsazení Houslového koncertu si asi povzdechnete - to musí být určitě luxusní nahrávka. Sarah Chang má nádherné housle, z nichž se linou opojné tóny, má temperament, nebo chcete-li drive, orchestr je disciplinovaný, perfektně připravený a znalý Dvořáka. Při opakovaném poslechu sice zarazí maličkosti, jako například že Furiant není tak český, jak jsme u nás zvyklí, první věta je pomalejší a místy i zatěžkanější než jsme zvyklí, občas vás najednou klepne do uší velmi nečekaná agogika, ne zcela logické rubato. Sarah Chang má však na odlišný pohled nesporné právo a svoji koncepci nabízí zcela věrohodně. Nejvíce asi strhne třetí věta, jež je technicky a tónově skvělá a Chang ji žene do parádního závěru.

V Klavírním kvintetu se sešla vybraná společnost v čele s Leif Ove Andsnesem , jenž je také z celé ekipy nejlepší (úžasné modelace frází, dokonalý úhoz), i když Sarah Chang si s ním v ničem nezadá a je mu skvělou partnerkou. Kvintet sólistů je dokonale sehraný, navzájem si vycházejí vstříc, nicméně přesto mě při poslechu napadla téměř heretická myšlenka, že někdy je méně lépe nežli více, jinak řečeno, že kvarteto s přizvaným klavíristou někdy dokáže více nežli sebehvězdnější studiové seskupení. Tato nahrávka je v řadě míst nádherná a mimořádná, ale nepatří k těm, které vytvářejí dějiny.

Vydavatel: EMI Classics / EMI Czech Republic

Stopáž: 72:06

Nahráli: Sarah Chang - housle, London Symphony Orchestra, Sir Colin Davis - dirigent, Leif Ove Andsnes - klavír, Alexander Kerr - housle, Wolfram Christ - viola, Georg Faust - violoncello

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Narodil se 20. dubna 1957 v Pardubicích. Housle a zpěv studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolvoval obor Hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupil ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení hudební vědy, kde jeho diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil coby redakční benjamínek v roce 1984 v nakladatelství Editio Supraphon – oddělení knih o hudbě,  kde redigoval ledacos, od Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby až po Cimrmana v říši hudby. Po roce 1989 působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho  vymazání z českého hudebního života se stal v roce 1994  nejdříve redaktorem a poté šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Je partnerem nejlepší manželky ze všech, otcem tří dětí a dědečkem raději nespecifikovaného počtu vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.