čtvrtek, 17. červen 2004

Antonín Dvořák: Tvrdé palice

Napsal(a) 

Třebaže existuje vynikající rozhlasová (digitálně rekonstruovaná) nahrávka Tvrdých palic pod taktovkou Františka Dyka, Supraphon se ujal nahrávacího dluhu vůči opernímu Dvořákovi, připravil nahrávku novou a v roce české hudby přišel s prvním vydáním Tvrdých palic na CD. K dovršení kompletní sady nahrávek našeho klasika v tomto žánru tak už zbývá jen jeho prvotina Alfréd . Nemá smysl předstírat, že tato v pořadí třetí Dvořákova opera z roku 1874 (premiérovaná až sedm let po svém vzniku v roce 1881) patří k vyzrálým skvostům hudebně-dramatického oboru. Přes Dvořákovy zkušenosti violisty orchestru Prozatímního divadla, především s repertoárem italským, francouzským a - samozřejmě - smetanovským -, i jeho první kompoziční úspěchy v oblasti instrumentální, naznačují Tvrdé palice spíše útržky Dvořákova budoucího mistrovství. Základem je jednoduchoučká úsměvná anekdota o tvrdohlavých milencích, kteří odmítají sňatek jen proto, že je přáním jejich rodičů, a teprve kmotr svou lstivou intrikou vztahy uspořádá. Uvedení takového díla je ovšem vždy náročné tím, že vyžaduje hledání interpretačního klíče, který se pokusí jeho slabiny překonat. Dirigent Jiří Bělohlávek ale jako by naivistickému humoru opery příliš nevěřil a zůstal u akademicky korektního, nicméně přece jen příliš strohého pojetí. Nenechal se ani unést zpěvností Dvořákovy melodiky, takže fráze vyznívají ploše až suchopárně. Tento přístup se promítl i do pěveckých partů, jejichž obsazení navíc nebylo typově přesné. Není sporu, že Roman Janál či Jana Sýkorová patří mezi naše přední sólisty, ale z nahrávky se zdá, že zemitost rolníka Vávry i vdovy Říhové a veselý nadhled není jejich doménou. Ani Zdena Kloubová a Gustáv Beláček neměli s party žádné technické problémy, nicméně si lze představit svéhlavou Lenku hlasově jiskrnější a jadrnější a kmotra Řeřichu mnohem více "buffo" jako bodrého, trochu ješitného staříka. Nejpřesněji se do charakteru vzdorného Toníka strefil Jaroslav Březina . Celkový výsledek je sice precizní, ale nový interpretační impuls nenabídl.

Vydavatel: Supraphon

Stopáž: 76:20

Nahráli: Roman Janál - baryton, Jaroslav Březina - tenor, Jana Sýkorová - alt, Zdena Kloubová - soprán, Gustáv Beláček - bas, Pražský filharmonický sbor, Jaroslav Brych, Pražská komorní filharmonie, Jiří Bělohlávek

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.