pátek, 12. srpen 2005

Antonín Dvořák: Symfonie Z nového světa, Slovanské tance č. 5, 6, 7 a 8 z op. 72

Napsal(a) Vlasta Reittererová

Orquesta Filarmónica de Gran Canaria, Adrian Leaper. Nahráno: 2003. Produkce: neuvedeno. Text: N. Vydáno: 2004. TT: 61:21. DDD. 1 CD BMG Classics 82876 52589 2 (Sony BMG).

Oba snímky jsou součástí řady "Best of Classics". Obsahuje 30 snímků od Bacha až po Wagnera, jednotlivé desky jsou doprovázeny jen velmi stručnou základní informací, na několika řádcích je charakterizován skladatel, jeho stylové zařazení a dílo (díla) nahrávky. Vyjadřovací stručnost je svým způsobem umění a lze říci, že textace obou snímků jsou seriózními encyklopedickými informacemi. Jedná se o nahrávky různých orchestrů a dirigentů, ne právě světového věhlasu, a i to činí nahrávky zajímavými. Právě takové orchestry a takoví dirigenti dokážou často do interpretace notoricky známých děl vnést překvapivý nový prvek. Nechtějí podávat za každou cenu nový výklad, ale dělají to, co má vlastně dělat každý dobrý hudebník: mít radost z hudby, kterou hrají. Z předkládaných snímků je to slyšet. Oba orchestry mají především dobře obsazené smyčce a vyváženou dynamiku nástrojových skupin, přesně nasazují, vroucné úseky hrají vroucně a patetické pateticky - slovní formulace mnoho neříká, lépe je se přesvědčit. Dvořák v provedení Filharmonického orchestru z Kanárských ostrovů je plný barev, Mendelssohn v provedení Londýnského festivalového orchestru je tajemný (Hebridy ), klasicky čistý i tanečně nespoutaný (symfonie). Dalším doporučením bude jistě pořizovací cena kompletu. Hodně dobré hudby základního repertoáru za nemnoho peněz jistě stojí za úvahu.

Dvojrecenze viz. Felix Mendelssohn-Bartholdy: Předehra Hebridy, Symfonie č. 1 c moll op. 11, č. 4 A dur op. 90 "Italská".

Vydavatel: BMG Classics/Sony BMG

Stopáž: 61:21

EAN: 82876525892

Nahráli: Orquesta Filarmónica de Gran Canaria, Adrian Leaper

Body: 4 z 6

Zveřejněno v Recenze

Označeno v

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“