neděle, 1. únor 2009

Antonín Dvořák - Stabat Mater

Napsal(a) 

Antonín Dvořák - Stabat Mater Antonín Dvořák - Stabat Mater

Original Version

Alexandra Coku – soprán, Renata Pokupic – alt, Pavol Breslik – tenor, Markus Butter – bas, Brigitte Engerer – klavír, Accentus, Laurence Equilbey. Produkce: Didier Martin. Text: F, A. Nahráno: 7/2007, Cite de la musique, Paříž. Vydáno: 2008. TT: 60:00. DDD. 1 CD NaÏve V 5091 (distribuce Classic).

Pro české diskofily a ctitele Dvořákovy hudby vůbec by to měla být událost roku. Vždyť Stabat Mater patří ve světové literatuře k nejkrásnějším, nejduchovnějším a odborně skvěle připravená kritická revize originální verze z roku 1876 Miroslavem Srnkou si o nahrávku přímo říkala. Partituru s hlasy vydala pražská firma Editio Bärenreiter a se záviděníhodnou rychlostí nahrávku realizovala mimořádně flexibilní francouzská firma Naïve, která v posledním období pozoruhodně rozšiřuje svůj koncepční a dramaturgický záběr. Úkol zadala mladým sólistům, sboru i dirigentce. Generačně je přesahuje jen pianistka.

Budete-li sledovat nahrávku s partiturou běžné verze, tak zjistíte, že je zde poměrně velká řada změn, které však nemají zásadní vliv na celkovou podobu díla. Jiný charakter je však dán už obsazením. Role klavíru je přirozeně jiná než orchestru. Absenci nádherných barev instrumentace však nahrazuje úžasná průzračnost faktury, naprostá transparentnost, která je navíc umocněná velmi komorním projevem osmatřicetičlenného sboru, což není ani polovina běžného obsazení. Sólisté byli evidentně velmi pečlivě vybráni a dirigentce šlo asi spíše o vyjádření intimní tragédie biblické předlohy, než o oratorní monumentalitu. Musím přiznat, že takto sestavené kvarteto je mi milejší nežli na odiv stavěná operní hlasová krása řady jiných nahrávek. Sbor u nás ještě není znám, koneckonců byl založen v novém století. Působí naprosto homogenně, je slyšet spolehlivé hlasové školení a, což je důležité, je velmi muzikální. Určitě by bylo přínosné jej pozvat do České republiky.

Vkusná výtvarná ambaláž, výborný vysvětlující text a skvělý zvukový obraz (škoda, že u výčtu nahrávacích komponentů není specifikován použitý klavír) jen dotvářejí projekt, který rozhodně doporučuji pozornosti všem dvořákofilům (a také dirigentům a sbormistrům).

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.