neděle, 17. říjen 2004

Antonín Dvořák: Slovanské tance

Napsal(a) 

booklet booklet
Dvořákovy Slovanské tance patří k našemu rodinnému stříbru. Byly počátkem Dvořákovy mezinárodní slávy a zpopulárněly více ve své instrumentované podobě než v původní čtyřruční verzi; nejen proto, že pro amatérské hraní přece jen nejsou snadné a pro koncertní uvádění vcelku ne dost efektní. Orchestrace jim dodala především barvy a větší možnosti nuancování. I tak však, jakkoli je milujeme, stůně především první řada při souborném provedení na jistou jednotvárnost. Úpravy na snímku Ústřední hudby Armády České republiky pocházejí od Jaroslava Šípa, Karla Pšeničného, Jana Fadrhonse a Viliama Béreše. Dechové orchestry mají u nás dlouhou tradici, patří k nejlepším na světě, a ačkoli už nehrají takovou roli jako kdysi, kdy byly například jako posádkové hudby často jediným zdrojem hudebního zážitku v regionech, svůj význam plní i dnes. Ústřední hudbu Armády tvoří prvotřídní hudebníci, s dirigentem Jiřím Válkem si hudebně rozumí a živý promenádní koncert bych si dala líbit. Nejsem však přesvědčena, že by právě Dvořákovy Slovanské tance potřebovaly být šířeny v této podobě nahrávkami. Existuje mnoho původního repertoáru, který by si znalci a ctitelé dechovky rádi poslechli a ti, kdo jej neznají, rádi poznali. Dvořáka však přece jen dnes raději v symfonickém hávu.

Vydavatel: Clarton

Stopáž: 72:43

Body: 2 z 6

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.