středa, 26. říjen 2011

Antonín Dvořák - Slovanské tance op. 46, B. 78 a op. 72, B. 145 pro klavír na čtyři ruce

Napsal(a) 

Antonín Dvořák - Slovanské tance op. 46, B. 78 a op. 72, B. 145 pro klavír na čtyři ruce Antonín Dvořák - Slovanské tance op. 46, B. 78 a op. 72, B. 145 pro klavír na čtyři ruce

Yaara Tal, Andreas Groethuysen – klavír. Text: A, N, F. Nahráno: 2010. Vydáno 2011. TT: 67:59. DDD. 1 CD Sony Classical 88697792122.

Klavírní duo Yaara Tal (Izrael) a Andreas Groethuysen (SRN) patří již po dvě desetiletí v oblasti čtyřruční klavírní hry a hry na dva klavíry k absolutní světové špičce, o čemž svědčí nejen stovky koncertů v nejprestižnějších světových koncertních síních a nesčetné množství nadšených recenzí a kritik, ale i úctyhodná a kontinuálně se rozrůstající diskografie, v níž v posledních letech přibývají hlavně méně známá díla známých autorů (Mendelssohnův Oktet a První symfonie v autorské adaptaci, Brahmsovy čtyřruční úpravy Schubertových ländlerů), odhlédnu-li od záslužné reedice sedmidílného souboru Schubertovy čtyřruční klavírní tvorby (7 CD Sony Music 88697535492). Z této perspektivy je zatím poslední CD dua Tal-Groethuysen, na němž jsou studiově zaznamenány obě řady Dvořákových Slovanských tanců op. 46 a 72 návratem k repertoáru z českého pohledu nejzákladnějšímu a nejznámějšímu. Od vzniku dlouho jediné dvořákovské nahrávky dua Tal-Groethuysen s cyklem Ze Šumavy op. 68, B. 133 (Sony Classical SK 47199, 1990) však již uplynulo více než dvacet let, a tak je nový snímek Slovanských tanců spíše znovuobjevením nového než návratem ke standardnímu repertoáru souboru, který se vyzbrojil letitými zkušenostmi s interpretací Schubertovy čtyřruční klavírní hudby včetně jejích úprav z Brahmsovy dílny. (Ostatně schubertovské inspirace duo nachází a akcentuje i ve Slovanských tancích, přinejmenším v posledním tanci cyklu op. 72 Lento grazioso, quasi tempo di valse.) Hovořit o kvalitách dua Tal-Groethuysen je v podstatě zbytečné: dokonalá souhra, precizní a odstíněný úhoz, bohatá dynamická škála, spíše robustnější výraz, pointování i těch nejdrobnějších frází, záliba v obměňování repetovaných úseků a absolutně podmanivá, nenapodobitelná a okouzlující agogika, kterou duo dalece předstihuje starší nahrávky, to jsou jen některé jeho charakteristické rysy. Strhujících, ale i půvabných míst je v nahrávce tolik, že je stěží jmenovat, a tak uvádím alespoň rubata v úvodu 1. a 8. tance, vtipnou a duchaplnou kadenci ve 4. tanci op. 46 anebo závěrečný tanec č. 8 (16) z op. 72, který už je jen melancholickou reminiscencí tanečních obrazů než věrnou taneční stylizací. Zatím žádná dvojice si tak nedala záležet na charakterovém odlišení obou řad tanců jako zmiňovaní umělci: první řada je sledem stylizací tanců, i když i v rámci jedné skladby (jak v bookletu opakovaně zdůrazňuje Yaara Tal) navzájem kombinovaných, druhá řada pak cyklem tanečních obrazů blízkých romantickým charakteristickým skladbám s programním pozadím. Z této perspektivy by mě nesmírně zajímalo pojetí Legend op. 59, o Dvořákových autorských úpravách symfonických básní nebo symfonií nemluvě (z rukou českých klavíristů s výjimkou Pražského klavírního dua se jich zřejmě v brzké době nedočkáme). Recenzované CD jednoduše nelze nedoporučit dvořákovským diskofilům i milovníkům klavírní a komorní hudby. Více než hodinová dávka pod kůži zadřené hudby vás omámí půvabem, duchaplností i melancholií. Pro mě osobně je poslední CD dua Tal-Groethuysen mimořádnou hudební událostí, která nemá šanci nezaujmout.

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Martin Jemelka

Profesí historik hospodářských a sociálních dějin, studoval historii na Ostravské univerzitě v Ostravě (1997–2006) a v současnosti je odborným pracovníkem Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd České republiky. Dlouhodobé studijní pobyty v Jeně a Vídni byly věnovány výzkumu dějin koncernové společnosti Baťa, a. s., Zlín, mezi historiky je však znám především pro své dlouhodobé výzkumy českého, zvláště ostravského dělnictva a dělnických kolonií. Jedna polovina jeho srdce patří historii 19. a 20. století, druhá hudbě a hudební publicistice, v níž spojuje náklonnost k historii s posedlostí fanouška staré hudby, významných osobností taktovky a starých i nejnovějších nahrávek díla Antonína Dvořáka. Za českou operou, Dvořákovou hudbou a soubory staré hudby pravidelně vyjíždí do zahraničí. V letech 2003–2015 vynechal ve Vídni a Štýrském Hradci jen nemnoho koncertů Nikolause Harnoncourta, jehož je hlubokým obdivovatelem. Od roku 2008 spolupracuje s Českým rozhlasem Vltava při tvorbě hudebních pořadů.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.