pondělí, 12. listopad 2007

Antonín Dvořák - Král a uhlíř op. 14

Napsal(a) 

Dalibor Jenis - baryton, Peter Mikuláš - bas, Michelle Breedt - mezzosoprán, Lívia Ághová - soprán, Michal Lehotský - tenor, Markus Schäfer - tenor, Prager Kammerchor, WDR Rundfunkchor Köln, WDR Sinfonieorchester Köln, Gerd Albrecht. Produkce: Westdeutscher Rundfunk Köln. Text: A, N, F, libreto též česky. Nahráno: live, 29. 4. a 1. 5. 2005, Kölner Philhamonie, Köln. Vydáno: 2006. TT: 51:40, 62:29. DDD. 2 CD Orfeo C 678 062 H (distribuce Classic).

V řadě Dvořákových velkých vokálních skladeb, které od roku 1989 natáčí Gerd Albrecht, se objevuje jako už pátý operní komplet Král a uhlíř . Dílo existující ve dvou respektive třech autorských verzích Albrecht provedl z jediného dostupného materiálu úpravy Karla Kovařovice, pořízené pro Národní divadlo v Praze roku 1914. Až na škrtnutí druhé strofy králova přípitku, menší vynechávku v baletní hudbě a občas nějaký takt ve spojovacích orchestrálních pasážích hraje operu celou včetně první scény v lese, kterou Kovařovic vypustil. Jde tedy o první nejúplnější nahrávku opery, jejíž autentickou podobu umožní teprve někdy v budoucnu kritická edice.

Snímek vznikl sestřihem ze dvou koncertních provedení v Kolíně nad Rýnem. Hudební režie bohužel odsunula sólisty poněkud do pozadí, což není příznivé ani jim, ani iluzi hudebně divadelního díla. Přestože určitě všichni pěvci studovali své role jen pro tuto příležitost, jsou mezi nimi zřetelné rozdíly co do schopností nejen zazpívat bezchybně svůj part, ale hlavně předvést dramatickou osobu. Nejlépe tu uspěla titulní dvojice Dalibor Jenis (král Matyáš) a Peter Mikuláš (uhlíř Matěj), kteří podávají své postavy s pěveckou suverenitou a patřičným výrazem a elánem. Milenecký pár Lidušky a Jeníka sliboval obdobně šťastné obsazení, kdyby ovšem Lívia Ághová do svého výkonu vložila víc než jen všechna předepsaná piana a pianissima a podobně Michal Lehotský nezpíval s tak nápadnou sebekontrolou. V roli uhlířovy ženy Anny zápolí Michelle Breedt jak s češtinou, tak s notami. Markus Schäfer sice také nemá češtinu úplně bezvadnou, ale jinak interpretuje episodní úlohu purkrabího Jindřicha spolehlivě. Výborné jsou sbory, které mají v této opeře mnoho vděčných míst (jména sbormistrů dokumentace nahrávky neuvádí). Gerd Albrecht pojal dílo kupodivu dost zdrženlivě, zdůraznil jeho překrásné lyrické momenty, avšak ubral mu něco na dramatičnosti (například v Jeníkově furiantském zpěvu: Nezůstanu s vámi) i na barvitosti lokálního koloritu zejména v uhlířské chýši. Skutečnost, že se i v takové rané opeře nezapře Dvořákův génius, že je tu od prvních tónů předehry až po závěrečný ansámbl spousta nádherné a charakteristické hudby, která má navíc tu výhodu, že vůbec není obehraná, demonstruje tato nahrávka nicméně velmi přesvědčivě a podává další důkaz neustále podceňovaných kvalit Antonína Dvořáka jako divadelního skladatele.

Body: 3 z 6

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.