úterý, 30. listopad 2004

Antonín Dvořák: Koncert pro housle a moll op. 53, Symfonie č. 8 G dur op. 88

Napsal(a) Vlasta Reittererová

booklet

Jedná se o nahrávku z archivu Českého rozhlasu, jež se v edici realizované francouzským obdivovatelem české hudby Pierrem-E. Barbierem dostává na trh na digitalizované nahrávce. K jejímu doporučení není potřeba mnoha slov. Pro zastánce trendu střízlivé, citů zbavené interpretace hudby romantiků bude Oistrachův tón někde příliš měkký, glissandový a medový, pro mne však představuje zároveň vzpomínku na nezapomenutelný osobní zážitek a ať se honosíme nejrůznějšími argumenty o "jediném správném stylovém pojetí", či jsme tolerantní vůči všemu, hudba má vzít za srdce, a tato bere. Mnohým (interpretům i posluchačům) by neškodilo, se za takové srdce nestydět. Není to jen zásluha Oistrachova, ale také Ančerlova a filharmoniků, jak je konečně slyšet i z "Anglické" symfonie. Pierre Barbier měl šťastnou dramaturgickou ruku a zdařil se mu i průvodní text, i když české země nebyly pod Habsburky až od roku 1620, ale už od roku 1526, kulturnímu životu Prahy v druhé polovině 19. století už dávno nevládla německojazyčná aristokracie a Antonín Dvořák - jak dnes víme - nikdy nebyl řeznickým učněm. To jsou historické detaily, jež hutnosti a informativní hodnotě textu o obou kompozicích neubližují.

Vydavatel: Praga / Classic

Stopáž: 66:31

Nahráli: David Oistrach - housle, Česká filharmonie, Karel Ančerl

Body: 5 z 6

Zveřejněno v Recenze

Označeno v

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“