sobota, 30. říjen 2004

Antonín Dvořák: Deo Gratias

Napsal(a) 

booklet booklet
K dosavadním třem DVD titulům Supraphonu (Dreams and Journeys , Smetana Quartet , Jarmila Novotná ) přibyl další, umělecky nesporně nejhodnotnější - dokument Deo Gratias o životní pouti Antonína Dvořáka. Režisérovi a scenáristovi Martinu Suchánkovi se s jeho týmem podařila velká věc. I když byl nucen na ploše 56 minut sáhnout ke zkratce, tak nepodlehl pokušení atraktivní povrchnosti a nezahodil princip serióznosti a umělecky vyjádřeného odborného fundamentu. To je v dnešní klipovité a nezřídka bezradně tápající současnosti velmi cenné. Jeho dokument snese vysoká měřítka. Především však umělecky přesvědčivě umocňuje Dvořákovo hlavní životní heslo: Bůh - láska - vlast. Ne náhodou končil svoje skladby zvoláním Deo Gratias - Bohu díky.

Možná by se dalo diskutovat například o míře využití obrazového rozostření, o vhodnosti nejisté interpretace jedné z Biblických písní sboristkou, ale to je při vědomí úžasné komunikativnosti celku podružné. Nemalým dílem přispěli k vysoké úrovni dokumentu čeští herci v čele s Otakarem Brouskem st. a Vladimírem Dlouhým . Relativně nižší úroveň mají jazykové mutace, jinak dobrá kvalita nejspíš rodilých mluvčích, má charakter agenturního čtení.

Dokument firmy BVA doplňují zvukově obrazové ukázky Dvořákových známých skladeb (Novosvětská, Cellový koncert, Slovanské tance, Serenáda, Americký kvartet, Biblické písně a Te Deum , jež je mimochodem výraznou součástí dokumentu) v podání renomovaných umělců a orchestrů. V třetím, bonusovém, oddíle najdete dvořákovovskou fotogalerii, fotografie z natáčení a titulky, jež jsou na konci dokumentu málo čitelné. Škoda, že s vysokou úrovní dokumentu nesouzní úroveň velmi chudého bookletu.

Titul Deo Gratias je v produkci hudebních vydavatelství špičkovým počinem a Supraphon nabízí dvořákofilům něco, co nikde jinde nenajdou.

Vydavatel: Supraphon / BVA International

Stopáž: 2:21:32

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.