booklet
Někdy i nesporný profesionál se svými osobními city dá vykolejit natolik, že dojde ve své práci k rozhodnutím, která by ho jinak ani nenapadla. Něco takového se stalo
Anne-Sophie Mutter , když za titulní skladbu svého nového CD zvolila skladbu svého nynějšího chotě
André Previna .
Tango Song and Dance sice pro svou ženu napsal s velkým porozuměním pro nástroj, ovšem to nic nemění na faktu, že taková skladba svou náročností a kvalitou nepatří do jinak přísně výběrové diskografie jeho geniální (novo)manželky. Previnovou relativní záchranou je, že se na jiném místě alba objeví tři stejně líbivé a nenáročné Kreislerovy drobničky. Previnovu najazzlému výrazu odpovídají i Heifetzovy transkripce árií z Gershwinova
Porgyho a Bess , zde se ovšem setkáváme se zcela jinou kategorií melodické potence. Navíc adaptace Gershwinových původně vokálních linek předkládají nejnázornější odpověď na otázku, proč je Mutter tak kultovní houslistkou (a proč dokáže i s Previnovy skladby vykřesat zážitek): její hra totiž spočívá v propůjčení technické dokonalosti do služeb nejen výrazu, ale i "významu" - významu textu, o významu harmonie pro formu, významu proměnlivého frázování pro jednotný celek, významu intonace pro barvu, významu prstokladů, vibrata, délky smyku atd. atd. Proto v jejím podání i ohrané Brahmsovy
Uherské tance (
č. 1, 6 a
7 v Joachimově transkripci) jsou neopakovatelné - zde jako studie významu agogiky pro interpretaci tanečního pulzu.
Tyto všechny superlativy o hře nezmění fakt, že jako komplexní posluchačský zážitek z tohoto CD nakonec zbyde pouze závěrečná Faurého Sonáta č. 1 A dur op. 13 . Ale Mutter může výt klidná - její CD fajnšmekři kupují vlastně ze setrvačnosti a ani tato deska její pověsti neudělá ostudu. Vlastně naopak: Jaká to musí být hra, že i u takové dramaturgie lze nakonec mluvit o nepřehlédnutelném projektu?
Vydavatel: Deutsche Grammophon / Universal Music
Stopáž: 76:13
Body: 5 z 6
