středa, 3. říjen 2001

Anne Sofie von Otter: Lieder, Mélodies - Beethoven, Meyerbeer, Spohr

Napsal(a) 

Nahrávací aktivity Annie Sofie von Otter jsou obdivuhodné. Ještě obdivuhodnější je, že kvalita jejích výkonů nemá výkyvy - je nebezpečnou konkurentkou sama sobě. A vždy dokáže přijít s něčím novým, ať už interpretuje repertoár známý (Schumann) nebo znovuobjevený (Korngold). I tato nahrávka je objevná: spojuje tři skladatele, jejichž životy se překrývaly, ale v dějinách hudby zaujali různá (ne vždy spravedlivě přidělená) místa. Pokud jde o jejich přínos písňovému oboru, pak u žádného z nich nepatřil k oborům preferovaným, každý z nich však svým způsobem k jeho vývoji přispěl. O tom zpravuje obsahově, stylizačně i informativně prvotřídní text Siegharta D"hringa (mj. vedoucího týmu kritického vydání děl Giacoma Meyerbeera). Výběr Meyerbeerových písní na německé a francouzské texty (k textařům patří skladatelův bratr Michael, Heinrich Heine, Joseph Naudet, Ludwig Rellstab aj.) nabízí až rozkošnickou radost z lyrických obrázků (La Fille de lďair, Sicilienne ), ironizující mravouky (Ma barque légere ), ale i čistě hudební potěchu z tříhlasé dětské modlitby (Priere dďenfants ), ke které si Anne Sofie von Otter přizvala Christinu H"gmann a Kristinu Hammarstr"m , či z dramatické scény slibu v bouři (Le Voeu pendant lďorage ). K Pastýřské písni na text Ludwiga Rellstaba (Des Schäfers Lied ) připojil Meyerbeer klarinet, potřeba obohatit barvu doprovodu nebyla u skladatelů 19. století častá, právě na tomto snímku však - a to je další plus dramaturgického výběru - bylo pamatováno i na zvukovou zajímavost. Zařazení Meyerbeerovy písně s klarinetem (Eric Hoederich ) doplňuje cyklus op. 154 Louise Spohra Šest německých písní pro zpěv, housle a klavír (housle Nils-Erik Sparf ). Je mezi nimi i zhudebnění proslulého Goethova Krále duchů (Erlk"nig ). Mezi Meyerbeerem a Spohrem je zařazeno devět písní Beethovenových, které samy vzájemně dostatečně kontrastují a které interpretka tlumočí rovněž s plným pochopením pro jejich obsah i styl, ve spolupráci s plně souznějícím klavírním doprovodem Melvyna Tana . Nahrávka, která potěší i poučí, uspokojí zvídavého i toho, kdo se "pouze" rád zaposlouchá do krásného hlasu. Co víc si přát?

Vydavatel: Universal Music

Stopáž: 70:38

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.