(Puccini, Donizetti, Verdi, Gounod, Bizet, Massenet, Čajkovskij, Moreno Toroba)
Anna Netrebko – soprán, Rolando Villazón – tenor, Staatskapelle Dresden, Nicola Luisotti. Produkce: Christopher Alder. Text: A, F. Nahráno: 8/2006, Lukaskirche, Drážďany. Vydáno: 2007. TT: 71:08. DDD. 1 CD Deutsche Grammophon 4776457 (Universal Music).
Anna Netrebko a Rolando Villazón si vysloužili přídomky hvězdné dvojice, nového páru snů a podobně. Po mimořádném úspěchu Verdiho Traviaty v Salcburku i na DVD a CD se objevují společně při koncertech i v některých dalších inscenacích. Dát dva mladé lidi dohromady byl vynikající marketingový tah. Ovšem i jejich nový titul s operními duety současně znovu potvrzuje, že nejde jen o pouhou uměle preferovanou dvojici, ale že toto spojení umělecky funguje víc než výborně. Oba pěvci jsou totiž výjimečně disponováni, oba mají skvělou techniku, dramatický talent a emocionální osobnostní zázemí – a to vše jim umožňuje, aby daleko překračovali komerční záměry směrem k mimořádné, posluchače hluboce zasahující umělecké opravdovosti a přesvědčivosti. Tyto dva hlasy – temný a zajímavý soprán ruské divy a charakteristicky modulované suverénní belcanto mexického tenoristy – jsou ztělesněním vzrušující úlohy dvojzpěvů v romantické operní literatuře: vášnivých, extatických, jímavých i srdceryvných. Tenor se sopránem, dvě nejvyšší hlasové polohy, dávají ve svých nádherně plynoucích dialozích opeře její emocionální podstatu, její srdce. Deska je sestavena ze slavných kusů, jako je duet z Pucciniho Bohémy , z Massenetovy Manon , Donizettiho Lucie z Lammermooru či z Gounodova Romea a Julie , i z velkých scén, které se na operních výběrech a koncertech neobjevují tak často – sem patří především dvojzpěvy z Bizetových Lovců perel a z Čajkovského Jolanty . Zejména posledně jmenované číslo, sedmé z osmi zaznamenaných na CD, je úžasně procítěno a gradováno. Villazón zde velmi dobře zvládá nejen slovanskou kantilénu, ale i ruštinu. Anna Netrebko je v této ukázce kulturně s výhodou skutečně „doma“, ale s mimořádnou vokální citlivostí a divadelním nervem naprosto uvěřitelně zachycuje i ostatní ženské postavy, ať už italské nebo francouzské – tak, že hluboce dojímá. Její hlas se s Villazónovým krásně pojí ve všech rejstřících, výrazových polohách a dynamikách, jejich síly jsou vyrovnané i při dlouze držených nejvyšších tónech. Ideální dvojice, která má na to, aby předala posluchači nejvlastnější náboj operních děl týkajících se osudově silné lásky, ať už šťastné, nebo častěji tragické. Příznačné pro složení dvojice je, že po ruské opeře následuje ještě španělská zarzuela. Stejně citově vypjatá, stejně dokonalá v lehce plynoucí melodice a stejně uspokojující v kráse hlasů a ve věrohodnosti prožitku. Drážďanská Staatskapelle obdařuje doprovod stejně intenzivně naladěnými city.
Body: 6 z 6 – tip Harmonie