Amadeus Quartet: Haydn, Schubert, Mendelssohn, Brahms)

Spolu s pětidiskovým Mozartovským kompletem (HARMONIE 2/2004) vyšel v Deutsche Grammophon také sedmidiskový soubor, v němž uslyšíme Amadeus Quartet v dílech Haydnových, Schubertových, Mendelssohnových a Brahmsových. Amadeus Quartet debutoval v roce 1947 a vystupoval ve stejném složení až do roku 1987, kdy zemřel violista Peter Schidlof. Nahrávky pocházejí z let 1951-57 a mapují tak vlastně první desetiletí existence tohoto legendárního souboru. (Nejstarší snímky představují pro diskofily skutečnou lahůdku, protože tu slyšíme Amadeus Quartet tak, jak jej zachytil na jedněch z prvních dlouhohrajících desek průkopnický label Westminster.) I po půlstoletí, které nás dělí od vzniku záznamů, žasneme nad čistotou a vytříbeností pojetí, dokonalou nástrojovou technikou, fascinující souhrou, citem pro barvu (zářivý Haydn a Schubert, měkčí Mendelssohn, potemnělý Brahms), zajímavými barevnými efekty (ve třetí větě Brahmsova Kvartetu a moll op. 51/2 zřetelně slyšíme horny), plasticky vedenými hlasy, naprosto přesvědčivou agogikou a do detailů propracovanou dynamikou (neuvěřitelná pianissima). To vše nám hráči nabízejí v balení tak noblesním a decentním, že překvapivě vůbec nevnímáme interpretaci, ale pouze hudbu samu. Přestože v pojetí kvartetní hry došlo za uplynulých padesát let k výrazným změnám, podává Amadeus Quartet výkon tak nadčasový, že jej s čistým svědomím můžeme zařadit do pomyslné kategorie „dokonalá interpretace“. Vynikající je také technická kvalita přepisu. Booklet je hezky výtvarně zpracován a obsahuje množství zajímavých informací nejen o souboru, ale také o vývoji nahrávací techniky. A tak je trochu škoda, že jeho editorovi „ulétly“ tu a tam stopáže, čísla tracků či údaje o původu nahrávek. Ale u tak náročného a komplikovaného projektu je to přinejmenším pochopitelné.

Vydavatel: Deutche Gramophon/Universal Music

Stopáž: 70:57, 59:51, 70:16, 51:07, 73:51, 76:44, 60:55

Nahráli: Amadeus Quartet: Norbert Brainin – 1. housle, Siegmund Nissel – 2. housle, Peter Schidlof – viola, Martin Lovett – violoncello.

Body: 5 z 6

Sdílet článek: