pondělí, 8. březen 2004

Alma Mahler: Kompletní písně

Napsal(a) 

booklet booklet
Jméno finského města Tampere mám ve vzpomínkách z dětství spojeno se zprávami o světovém klání v zimních sportech, nyní vím, že je to také město vynikajících hudebníků a vůbec lidí, kteří hudbě rozumí. Neboť mezzosopranistka Lilli Paaskivi , dirigent Jorma Panula a Tamperský filharmonický orchestr se zasloužili o tento krásný snímek nejen jako interpreti, ale také jako původci šťastného nápadu ukázat jinou tvář Almy Mahler, než je ona známá podoba nymfomanky a zkázy géniů umění.

Gustav Mahler si nepřál, aby jeho žena komponovala. Směla opisovat jeho díla, vlastní inspiraci však musela zapřít, svět pravého umění náležel muži. Dohady toho druhu, o kolik by bez jeho rozhodnutí byla hudba bohatší, nebo - kdyby je neučinil - naopak byla jeho vlastní hudba chudší, jsou plané. To málo, co z Alminy tvorby zůstalo, stojí rozhodně za více než konstatování, že se "také pokoušela" komponovat. Mahler sám chtěl po řadě let svůj striktní zákaz vzít zpátky, několik Alminých písní nechal dokonce vydat, Alma se už však k hudbě nevrátila a Mahler, jenž brzy poté zemřel, ji už k tomu nemohl přimět.

Jorma Panula s neomylným citem pro styl této secesní hudby šestnáct - jediných zachovaných - Alminých písní instrumentoval; tak, že čestně obstojí vedle písní jejího manžela, jejího učitele Alexandra Zemlinského i jejich společného východiska v písních Richarda Wagnera a Huga Wolfa. Textové předlohy čerpala Alma ze stejných zdrojů jako její současníci: mezi jí zhudebněnými básníky nalezneme Richarda Dehmela, Otto Ericha Hartlebena, Rainera Mariu Rilkeho, Heinricha Heineho, Novalise, Gustava Falkeho, Otto Birnbauma. Lilli Paaskivi je ideální interpretkou pro křehký svět nalomených citů i nálad, její temné hloubky, plnost středních poloh i zakulacenost výšek jsou spolu s mimořádným ponorem do obsahu písní a za kongeniální spolupráce orchestru a dirigenta pravým - a díky této nahrávce - opakovatelným zážitkem. Výborně napsaná informace v bookletu a přiložené texty podporují jeho pravé vychutnání.

Vydavatel: Ondine / Classic

Stopáž: 60:31

Nahráli: Lilli Paasikivi - mezzosoprán, Tampere Philharmonic Orchestra, Jorma Panula

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.