čtvrtek, 1. červenec 2004

Alexander Zemlinsky: Die Seejungfrau Symfonie d moll

Napsal(a) 

booklet booklet
Roku 1996 natočil Zemlinského fantazii pro orchestr podle Andersenovy pohádky Mořská víla (Die Seejungfrau ) Riccardo Chailly pro firmu Decca s Radiosinfonieorchester Berlin v řadě "Entartete Musik". Ve stejném roce se objevila na trhu nahrávka EMI (Gürzenich Orchester s Jamesem Conlonem), za další dva roky ji natočil pro Chandos Thomas Dausqaard s Dánským rozhlasovým orchestrem. Nejnověji přichází v nahrávce Chandosu v provedení České filharmonie s dirigentem Antony Beaumontem . Ze všech dosud existujících je jednoznačně nejlepší. Ještě před několika málo lety zapomenutý skladatel se stal Antonymu Beaumontovi životním osudem a jeho vědecká i čistě muzikantská erudice přináší trvalé plody. Zemlinského tvorba se také Beaumontovou zásluhou dočkala rehabilitace a Beaumont vytvořil pro jeho hudební styl interpretační vzor.

Die Seejungfrau vznikla na přelomu let 1902-03, ne náhodou ve stejné době, kdy vznikla Dvořákova Rusalka, ale také ne náhodou v době, kdy Zemlinského žák Arnold Schönberg začal psát své Gurre-Lieder ; začátek Schönbergovy monumentální skladby má se Zemlinského Mořskou vílou hodně shodného ducha. Pro interpretaci barevně bohaté, pohádkovým oparem zahalené a přitom erotikou nabité skladby získal tentokrát orchestr, který je schopen dirigentovy intence dokonale naplnit a Zemlinského hudbou opravdu žije. To není zaslepené stranění našim hudebníkům, to je fakt, který konstatují i zahraniční kritiky tohoto snímku, v nichž se hovoří o "tradičním zvuku České filharmonie a typické české kultuře tónu". Jemné smyčce (koncertní mistr by si zasloužil být jmenován), prvotřídní dechy, transparentní zvukový háv, umění pozvolného decrescenda a hebkého tónového nasazení by nebylo během dvou natáčecích dnů možné docílit, kdyby se nejednalo o orchestr tak dokonale sehraný. A kromě technických předpokladů je zde přítomna také muzikantská duše, která umí vymodelovat Zemlinského valčíkové "vídeňské" tóny v Seejungfrau, stejně jako v Symfonii d moll rozpoznat tón, o němž Beaumont v bookletu hovoří jako o "schubertovském lyrismu" a my bychom jej spíše označili jako lyrismus "dvořákovský"; to by však bylo jen malicherné slovíčkaření. Symfonie je Zemlinského absolventskou skladbou (byla dokončena roku 1893). Nemá provokující rozporuplnost ve stejné době vznikajících symfonií Mahlerových, ani zde ještě nenalezneme pozdější vždypřítomnou nostalgii Zemlinského. Je to na brahmsovském vzoru poctivě vybudovaná, dobře instrumentovaná skladba, jež má právo stát v repertoáru vedle dalších symfonií konce 19. století. Beaumont Symfonii d moll natočil již roku 1997 pro firmu Capriccio s Rozhlasovým orchestrem Severoněmeckého rozhlasu. I v tomto případě je provedení na předloženém snímku dokladem dozrání Beaumontova prolnutí se Zemlinského stylem a dokonalého souladu s interpretujícím orchestrem. Plné uznání zaslouží také práce zvukového režiséra Oldřicha Slezáka a jeho týmu.

Vydavatel: Chandos / Panther

Stopáž: 70:35

EAN: 0724355551528

Nahráli: Česká filharmonie, Antony Beaumont

Body: 6 z 6 - tip Harmonie

Vlasta Reittererová

Narozena 9. ledna 1947 v Praze (roz. Pellantová, provdaná Hrušková, Benetková). Vystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě KU a současně tehdejší Lidovou konzervatoř (herectví a pantomima). Prošla několika amatérskými divadelními soubory, v letech 1968–1970 byla členkou baletního souboru Krušnohorského divadla v Teplicích, po narození dcery se vrátila do Prahy a do roku 1976 působila v komparzu Divadla E. F. Buriana, kde byla 1970–1972 zaměstnána jako uklízečka. V letech 1972–83 (s několikaletým přerušením mateřskou dovolenou) referentka v tuzemském koncertním oddělení agentury Pragokoncert. Roku 1987 nastoupila na Filozofickou fakultu do dnešního Ústavu hudební vědy jako knihovnice, kde se vrátila k vystudovanému oboru a roku 1988 získala doktorát. Na FF UK zůstala do odchodu do důchodu 2002. Několik let také vyučovala historický seminář na pražské konzervatoři a působila jako externí pedagog na Masarykově univerzitě v Brně. V posledních letech se mj. věnuje překladatelství. Životní heslo? S Janem Nerudou říká: „Vším jsem byl rád.“

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.