Wanda Dobrovská
Po loňském portrétu Gavina Bryarse je toto dvojalbum další antologií sebraných nahrávek současného britského skladatele. O důvodech vydávání takovýchto kompilací se nebudeme dohadovat, jisté je, že oproti Bryarsovi má Tavener jednu komerční výhodu: jeho album obsahuje zbrusu novou, dosud nevydanou nahrávku skladby Prayer of the Heart v provedení islandské star Björk a Brodsky Quartet (tato skutečnost je také dostatečně zdůrazněna na obalu CD).
Pokud se o Johnu Tavenerovi hovoří, většinou se zmiňuje duchovní aspekt jeho tvorby (pravoslaví). V bookletu se ovšem dočteme, že autor už dnes bere všechna náboženství na stejnou váhu a je jakýmsi univerzalistou. Hovoří o „hledání pravdy v nejhlubším smyslu toho slova“, o „hudbě diktované Bohem“ a také o svém nesmiřitelném nesouhlasu se světem, ve kterém je vše zaměřeno pouze k „ukojení svého vlastního Ega“ (tento výrok je obzvlášť pikantní ve srovnání s obalem bookletu, na kterém je autor zobrazen v duchovně bílém, mysticky hledící do dáli a s podtitulem antologie, který zní: „Jeho díla, jeho život, jeho slova“). Nicméně: pokud nic jiného, může být takovéto zaměření znamenitou autostylizací, hávem či pláštíkem pro hudbu samotnou. K té těžko co dodávat: od raných kusů (In Alium ), připomínajících svou témbrově kolorovanou monodií například Messiaena, se vyvíjí ke stále jednodušším a jednodušším strukturám, které jsou ovšem dosti nepůvodní. Často používaným principem je ležící akord či dron a nad ním jednoduchá recitativní melodie. V posledních skladbách pak slyšíme inspirace world music – hindu rytmy, indiánské nástroje.
Interpretace skladeb je na standardní úrovni – vyčnívá sopranistka Eileen Hulse se svými lehce znějícími výškami (In Alium) nebo cellistka Maria Kliegel svým koncentrovaným a kultivovaným zvukem (cellový koncert The Protecting Veil ). Jako celek je však tento vydavatelský počin průměrný. Originálních a silných podnětů k zamyšlení obsahuje velice málo.
Michal Nejtek
Přesto, že je anglickým skladatelem, svým datem narození spadá do slavnostního roku české hudby – komplet labelu Naxos je totiž poctou k jeho 60. narozeninám. Jde jistě o výročí v evropském kontextu významné – John Tavener ztělesňuje osobitý pól kompozičního myšlení posledních padesáti let evropského hudebního vývoje. Pól v mnohém radikální, a tudíž nutně kontroverzní, mnohými opovrhovaný, jinými naopak až nekriticky vyzdvihovaný. Jde předně o programový příklon k radikální prostotě až triviálnosti hudební struktury a používaných vyjadřovacích prostředků v silné vazbě na religiozitu. V tomto smyslu může být jeho sedmnáct skladeb a úryvků z rozsáhlejších kompozic poměrně zajímavým přehledem toho, co se v jeho kompozičním myšlení událo (anebo neudálo) od roku 1968 (část skladby In Alium ) do nedávné doby (vokální kompozice Mother and Child – 2002).
Vybavím-li si podobné jubilejní souborné nahrávky posledních let (Boulez, Ligeti, Adams), nemohu se ubránit dojmu, že Naxos připravil jubilujícímu Johnu Tavenerovi tak trochu „z nouze ctnost“. Až na jednu výjimku se jedná o již dříve (nejen u Naxosu) vydané snímky, téměř třetina celé stopáže kompletu je pak doplněna dokumentárně pojatým záznamem vlastních Tavenerových výpovědí, vzpomínek, historek a komentářů. Je sice zajímavé slyšet autora zaujatě hovořit o svých tématech, hluboce religiózních kořenech a východiscích, která jsou pro jeho hudbu klíčová a vlastně totálně určují její charakter, anebo o společné večeři s The Beatles. Přesto mám pocit, že jde o trochu „luxusní“ využití drahé časové kapacity nosičů. Nebylo by snad možné zařadit více hudby a „slova“ si přečíst v bookletu?
Nelze říct, že by jednotlivé snímky patřily k těm „špičkovým“ – ať interpretačně (soprán Patricie Rozario , cello Marie Kliegel ), tak v mnoha případech i zvukově (šumící a hučící klavírní Zodiac a další). Mezi všemi skladbami (či jejich zlomky), které se pohybují z velké části v puristické poloze prostých harmonií, volném rytmu a jakémsi litanijním výrazu duchovní výpovědi, dramaturgicky září především dvě kompozice: In Alium, nejranější vokálně instrumentální skladba s elektronikou s fascinující sopranistkou Eileen Hulse a jedna z posledních (a zároveň jediná premiérová) – Prayer of the Heart v interpretaci islandské zpěvačky Björk .
Snad je toto celé vzhledem k Tavenerovi samotnému příliš ostrý soud. Jestliže se však snažím mít na mysli snahu vydavatelství vyjádřit jistou poctu a úctu autorovi, který JE svým způsobem velkou osobností evropské hudební kultury, mám pocit, že by více dramaturgické promyšlenosti a interpretační a zvukové kvality tento záměr dovedlo do mnohem přijatelnější roviny.
Michal Rataj
Vydavatel: Naxos / Classic
Stopáž: 79:31 + 75:55
Nahráli: Björk, Brodsky Quartet,Eileen Hulse, Heidi Grant Murphy, Patricia Rozario – soprán, Choir of St. John's College, Cambridge – Christopher Robinson, Minnesota Orchestra and Minnesota Chorale – Paul Goodwin aj
Body: 5 z 6
