pátek, 24. prosinec 2004

A Ceremony of Carols

Napsal(a) 

booklet booklet
Náš nejlepší český chlapecký sbor Boni Pueri vyslal do světa v předvánoční době pozoruhodný titul. Výběr z evropských koled je skvělý, úpravy Jaroslava a Josefa Krčkových jsou citlivé, rustikálně rozkošatělý sound jejich ansámblu je spíše střízlivý, což písním velmi svědčí; charakteristika provenince je vždy přesná. Celkový dojem z tohoto bloku je dokonce ještě o něco lepší než z Brittena (A Ceremony of Carols ). Tam totiž chtě nechtě vstoupil sbor do konfrontace s cizinou, konkrétně třeba s anglickým rivalem s Cambridge. "Bitva" nedopadla pro hradecký sbor nijak špatně. Zvuk tělesa není výrazně horší a sóla jsou dokonce jistější a příjemnější. Malý problém je ve filozofii nahrávky. Český nahrávací tým a možná i sbormistři nutili sbor do převažující velmi znělé dynamické hladiny, jež působí občas až průbojně. A Ceremony of Carols by si však, dle mého názoru, zasloužily více jemnosti, rozlišení v detailech, větší vynalézavost v prezentaci v podstatě prosté faktury a transparentnost v artikulaci. Možná sehrálo svou roli i prostředí: studio Domovina určitě není tak inspirativní pro tuto hudbu jako kaple Královské koleje v Cambridge. Rozdíl je i v tom, že zvuk hradeckého sboru je složen ze skutečně chlapeckých hlasů a v podstatě mužkých hlasů, kdežto anglický sbor zní čistě chlapecky, což mně osobně připadá pro tuto skladbu vhodnější. To však není vada, spíše otázka vkusu. Rozhodně však mohou Boni Pueri vstoupit s tímto titulem i na ten nejnáročnější trh v Evropě a v Americe.

Vydavatel: Arco Diva / EMI
Alternativa: Britten/Choir of King's College Cambridge (EMI).

Stopáž: 54:08

Body: 5 z 6

Luboš Stehlík

Mým rodným městem jsou Pardubice, kde jsem se učil hrát na housle a violu. Housle a zpěv jsem studoval na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku v Praze. V témže městě absolutorium oboru hudební věda na FF UK. Do pracovního procesu vstoupiv ještě před vysokou školou ročním pobytem v Pěveckém sboru AUS. Po skončení muzikologie, kde moji diplomovou práci vedl Petr Eben, nastoupil jsem v roce 1984 do knižní redakce nakladatelství Editio Supraphon. Od roku 1989 jsem působil několik let v Pěveckém sboru Českého rozhlasu. Po jeho vymazání z českého hudebního života  jsem se stal v roce 1994 členem týmu, později šéfredaktorem časopisu Harmonie, který se brzy stal nejlepším tištěným hudebním médiem České republiky. Jsem partnerem manželky nejlepší ze všech, otcem tří dětí a dědečkem (zatím) sedmi vnoučat.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.