Znojmo – Dorilla in tempe

Hudební festival Znojmo 2008, probíhající od 11. do 27. 7., nesl příznačný titul – In Vino Vivaldi. V letošním roce si připomínáme 330. výročí od narození Antonia Vivaldiho a Znojemsko je kraj vína. Hudebně-vinný festival (při každém koncertě probíhají ochutnávky produkce krajových vinařů) existuje od roku 2005, kdy byl věnován společnému 320. výročí narození Bacha a Händela. Ročník 2006 se zaměřil samozřejmě na Mozarta a rok 2007 byl věnován Beethovenovi. Letos festival přinesl na dvacet koncertů ve Znojmě a jeho okolí, výstavu, karneval, průvody městem, společenské akce a celkem pět představení opery Dorilla in tempe (recenze reflektuje uvedení 21. 7.). Vivaldiho Dorilla in tempe zazněla ve Znojmě v obnovené české premiéře (poprvé byla uvedena v Praze roku 1732). Námětem opery je pohádkový příběh o princi Bajajovi, libreto napsal Antonio Maria Lucchini. Představení v režii Jiřího Nekvasila se odehrávalo v rajském dvoře bývalého minoritského kláštera ve Znojmě, takže využití exteriéru pro scénu (Daniel Dvořák ) se přímo nabízelo – před oprýskanou zeď s gotickým portálem a okny se schodištěm bylo předsazeno krátké podium se třemi hranolovými sloupy na každé straně. K proměnám scény v průběhu děje úplně postačil světelný design a barevné prapory v rukou tanečníků. Kvalitní pěvecké obsazení všech rolí slibovalo posluchači pěkný zážitek a tento předpoklad se vzápětí naplnil. Nejvýraznější postavou inscenace byl bezpochyby Jakub Burzynski v roli Nomia alias boha Apollóna, který vedle suverenního pěveckého výkonu (kontraalt) výborně zvládl komickou úlohu své postavy včetně náročné pohybové složky. Naprosto výrazově přesvědčivý byl také Roman Janál v roli krále Admeta, zejména v dramatických okamžicích příběhu. Velmi spolehlivě působily výkony obou dam, Kamily Ševčíkové jako Eudamie a Anny Mikolajczyk jako Dorilly. Obě pěvkyně mají příjemnou barvu hlasu, bez technických problémů, navíc Ševčíková si svoji roli intrikářky evidentně herecky vychutnávala.

Pro stylovost inscenace byla zásadní spolupráce s The Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir (orchestr složený z hráčů na autentické nástroje) pod vedením Romana Válka . Několik drobných zaváhání v souhře či intonaci lze hráčům vzhledem k chladnému počasí a poměrně silnému větru, kdy občas ulétavaly noty z pultů, odpustit. Hudební zajímavostí z úvodu opery je použití tématu Jara ze Čtvera ročních dob ve finále předehry – sinfonie, které pak přechází do sborové oslavy jara.

Celé představení oživují barevné masky, mimové a kejklíři, použití pyrotechniky a světelných efektů, prolínání dobových prvků a současnosti. Nadčasový příběh o lásce má tentokrát dobrý konec a divák se občas neubránil smíchu.

Sdílet článek: