neděle, 22. únor 2015

Zlínská filharmonie s Ženatým: Báječný začátek, rozpačitý závěr.

Napsal(a) 

Ivan Ženatý Ivan Ženatý

Filharmonie Bohuslava Martinů hostila ve čtvrtek předního českého houslistu Ivana Ženatého. Příjemným překvapením koncertu, který se tradičně uskutečnil ve zlínském kongresovém centru, byla také přítomnost skladatelky Sylvie Bodorové. Ta samozřejmě nebyla náhodou.

Koncert z cyklu Filharmonie Bohuslava Martinů s šéfdirigentem Stanislavem Vavřínkem byl tentokrát ve znamení španělských rytmů a melodií. V úvodu koncertu však zazněla skladba současné české autorky Sylvie Bodorové.

Messaggio, jež nese podtitul Koncert pro housle a orchestr  znamenitě přednesl renomovaný český houslista Ivan Ženatý. Každá skladba Bodorové je osobitá jak svou koncepcí, tak myšlenkovým posláním, z níž vyrůstá. Messaggio je poznamenáno odvěkou touhou žít a „naplnit svůj život“, jak skladatelka uvedla.

Ivan Ženatý, Stanislav Vavřínek a FBM Ivan Ženatý, Stanislav Vavřínek a FBM

Ženatý má s interpretací hudby 20. století velké zkušenosti a jeho provedení houslového koncertu Messaggio bylo spolehlivé a přesvědčivé. V další skladbě – Španělské symfonii pro housle a orchestr  romantického skladatele Eduarda Lalo však Ženatý několikrát zaváhal. Jeho ztvárnění sice bylo plné muzikantské empatie, ale nebylo prosto technických nepřesností.

Španělský večer pokračoval Čarodějnou láskou, jež je suitou z baletu Manuela de Fally. Uhrančivá impresionistická hudba této suity obvykle zapůsobí na posluchače velmi sugestivně. Provedení ovšem i tentokrát nebylo prosto rytmických nesrovnalostí. Zvuk zlínské filharmonie lehce kolísal i v závěrečném Ravelově Boleru, které by vyznělo se samozřejmou jiskrou.

Sylvie Bodorová, Ivan Ženatý a Stanislav Vavřínek Sylvie Bodorová, Ivan Ženatý a Stanislav Vavřínek

Nepochopím však, jak si může jedna violoncellistka dovolit hrát pizzicata převážnou většinu Bolera jinak než zbytek cell. Prostě vypustila část ostinata, jakoby se nechumelilo a hrála ho zjednodušeněji. O nasazení celé skupiny violoncell nebylo pochyb. Kromě koncertního mistra a jeho kolegy hráli Ravela s energií a zanícením, které by spíše slušelo jeho Pavaně za mrtvou infantku.

Škoda, že si dirigent Vavřínek nevýraznou nástrojovou skupinu i další nepřesnosti nepohlídal. Výsledek koncertu by byl rozhodně impozantnější.

Milan Bátor

Profesí hudební pedagog, teoretik a kytarista, vystudoval Janáčkovu konzervatoř a Ostravskou univerzitu v Ostravě. Pochází z umělecké rodiny: bratr David je uznávaným básníkem, teta Božena Klímová patřila k výrazným polistopadovým spisovatelkám, známá byla i přátelstvím s australským prozaikem Alanem Marshallem (Už zase skáču přes kaluže). Zájem o klasickou hudbu jej provází od dětství. Je vášnivým sběratelem a posluchačem nahrávek klasické, jazzové a rockové hudby na nejrůznějších nosičích, jako hudební publicista dosud napsal několik stovek textů uveřejněných v různých českých i zahraničních médiích. Od roku 2017 spolupracuje s Českým rozhlasem Ostrava a Českým rozhlasem Vltava na tvorbě hudebních pořadů. Svůj bytostně existenciální zájem o hudbu ve všech jejích podobách vyvažuje aktivním hraním v komorních uskupeních a kapelách.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.