neděle, 14. únor 2016

Zkouška a koncert Českých filharmoniků

Napsal(a) 

Jiří Bělohlávek a Marek Eben, foto Petra Hajská Jiří Bělohlávek a Marek Ebenfoto: Petra Hajská

Česká filharmonie je vzácný solitér v zahradě české hudby. Poměrně nedávno však působila spíše jako povadle zanedbaný keř. Dnes je opět svěží a v plném květu. Příčin je více, ale nejzřejmější z nich je příchod, vliv a umění Jiřího Bělohlávka. Pod jeho rukama se filharmonie z unavené továrny na hudbu stala opět vrcholným tvůrčím tělesem, plným energie, inspirace a mladistvé vitality.

 Dnešní doba je ohlušená vtíravým hlukem nabídek čehokoliv. Ve snaze získat jakékoliv platící publikum, mnozí manažeři se přizpůsobují převládajícímu nevkusu a uchylují se k podbízivým potvornostem, činícím z umění parodický cirkus. S přispěním tvůrců, jejichž ctižádost je větší než jejich talent a cit pro míru, pak vzniká trapná pitomost. Příkladem jsou i některé režijní nápady inscenace opery. V České filharmonii bohudíky něco podobného nehrozí – přístup filharmoniků a jejího vedení může být příkladem úspěchu zodpovědné nápaditosti. Způsoby získávání publika jsou promyšlené a posluchače kultivující. Takovým je i cyklus Edukace České filharmonie, jehož součástí byly i dva večery uskutečněné 11. a 12. února v Dvořákově síni Rudolfina pod názvem Zkouška orchestru. Ve vtipném scénáři a citlivé režii Alice Nellis se představili filharmonici a Jiří Bělohlávek v podobě jak civilně pracovní, tak v reprezentativní koncertní. S typickým šarmem, vtipem a noblesou vše moderoval Marek Eben, bezesporu nejcharismatičtější osobnost tohoto choulostivého žánru. Spolu s Jiřím Bělohlávkem a dalšími členy orchestru rozezněl osvěžující dua konverzace a komentářů, které propojily jednotlivé části první poloviny večera. Nezvykle „po domácku“ oblečení filharmonici zde představili charakteristické prvky, odlišnosti i společné rysy operní hudby dvou odlišných autorů způsobem, který i laikovi byl zřetelný a srozumitelný. Lehce provokativní otázky Marka Ebena a pohotové odpovědi Jiřího Bělohlávka a oslovených členů orchestru od počátku vtipně doplňovaly obrázek filharmoniků a znějících ukázek hudby. Na otázku o vhodnosti prezentace operního díla touto formou šéf orchestru konstatoval, že operní suita je výtažek toho nejlepšího, co tato hudba obsahuje.  Nejprve zazněly ukázky z koncertní suity Růžový kavalír Richarda Strausse - jímavě melodické linky loučení Maršálky s Oktaviánem, scéna citového vzplanutí při předávání růže, a další charakteristické momenty hudebního děje. Jako ukázku Straussovy kompoziční rafinovanosti představil orchestr i typické použití klamného spoje, úlohu a náročnost partů jednotlivých nástrojů v příkladu hoboje a viol, atp. Bělohlávek objasnil jistou vyumělkovanost projevu a emocí, rozdíl mezi přirozenou uvolněností vídeňského valčíku a stroze přesnou interpretací jeho partitury. Zde musím zmínit kouzelný přednes a dokonalost houslistky Ireny Herajnové v roli koncertního mistra. Ostatně, celý omládlý orchestr působil na posluchače jako energeticko-vitamínový nápoj. Jako kontrastní protipól ze stejně silného citového zdroje tvůrčí inspirace následovaly ukázky z operní suity Liška Bystrouška Leoše Janáčka. V líčení přírody a jejích aktérů geniální dílo obsahuje hluboce filozofickou metaforu lidských osudů a citů člověka.  V úvodu Bělohlávek na valčíku lesní havěti (skvělé duo harfy a houslí) vylíčil obraz lesa, kde překvapivě věrně deklamoval i předcházející domluvu zvířátek. Velmi sugestivně, především na dámy, zapůsobila ukázka touhy, vzdoru a útěku revírníkem uvězněné lišky. Porovnáním scény loučení v závěru obou oper názorně vynikly rozdíly v myšlenkovém uchopení stejné emoce: osobního rozměru citu hrdinky Růžového kavalíra, a univerzálně filozofického poselství půvabné zkratky Žabáka s Revírníkem, ústící ve finále v oslavný hymnus přírody. V obou částech večera mne doslova ohromil výkon, vitalita i humor pětaosmdesátiletého (!) pěvce Richarda Nováka v roli Revírníka. Mnozí i o dvě generace mladší pánové mu tyto vlastnosti mohou jen závidět. Mistr Novák je však z nezdolného moravského janáčkovského rodu ...

Do druhé části večera již nastoupila Česká filharmonie v tradičně koncertní podobě. Pod vedením Jiřího Bělohlávka skvěle představila do detailu propracovanou a procítěnou koncepci celého znění obou operních lahůdek. Jiří Bělohlávek je charismatickým mágem orchestru, jenž pod jeho přesnými srozumitelnými gesty a pokyny je opět společenstvím umělců světové třídy. Taková třída by ve škole měla za takovouto zkoušku jedničku s mnoha hvězdičkami...

Oba večery se staly důstojným preludiem sobotního slavnostního koncertu České filharmonie k životnímu jubileu Mistra Bělohlávka.

Pravoslav Kohout

Narodil se 27. 11. 1943 v Praze. Otec byl cellista (Smetanovo kvarteto) a matka klavíristka. Od 6 let se učil na housle u prof. dr. Josefa Micky, později u něj na Pražské konzervatoři. R. 1962 byl přijat na AMU (prof. dr. Alexandr Plocek), od r. 1963 do r. 1969 studoval na Moskevské konzervatoři P.I.. Čajkovského u prof. Galiny V. Barinové. Po povin. vojen. službě (1969 AUS) byl členem PKO (Pražského komor. orch. bez dirig.) .R.1972 založil Nové smyčcové kvarteto a v témže roce se stal prof. Teplické konzervatoře, odkud r. 1974 přešel na Plzeňskou konzervatoř. Následkem autohavárie r. 1975 ukončil koncertní činnost (kvarteto pokračovalo s primariem P. Hůlou jako Kocianovo kvarteto). V následujících letech byl pedagogem na Escuela Superior de Música y Dansa v Mexiku, LŠU Voršilská v Praze, Keski-Suomen konservatorio a Mikkelin musiikkiopisto ve Finsku. R. 1992 zpracovával v Praze spec. zadání MŠMT ČR na téma vysokého uměl. školství. Tehdejší hrozba zrušení základního uměleckého školství jej přiměla stát se r. 1993 ředitelem ZUŠ (Praha Smíchov), v letech 1993-2012 byl předsedou Ústřední umělecké rady ZUŠ ČR. 2009 mu byla udělena cena AZUŠ ČR „Za významný přínos atd.“ Po několika operacích levé ruky, od r.1981 do r. 1992 opět občas koncertoval. Od r. 2016 je členem neformální skupiny „Pondělníci“. Nyní se věnuje pouze skladbě a hudební publicistice. Jeho celoživotním koníčkem je tvorba karikatur, koláží a slovních hříček.

Komentáře

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.