Zářící stálice Ivan Moravec

Ivan Moravec patří mezi nejrenomovanější pianisty světového významu a přeplněná Dvořákova síň pražského Rudolfina mohla tuto skutečnost jen znovu potvrdit. Svůj recitál zahájil osmi Mazurkami Fryderyka Chopina. V jeho vyzrálém a nesmírně kultivovaném pojetí se Chopinovy kouzelné taneční stylizace mění v čistou klavírní poezii, kde tanec je jen záminkou k vyslovení čehosi podstatně hlubšího. První věta Chopinovy Sonáty b moll op. 35 je svým romantickým vzletem i velkorysou výstavbou pravým opakem intimity mazurek. Ve Scherzu , jež následuje po první větě, stupňoval Ivan Moravec výraz až téměř k démoničnosti. Ve střední části Scherza však jako by změnou zvukového rejstříku vstoupil do jiného světa. K nádherné zpěvné melodii objevil navíc zajímavé protihlasy, takže celé trio vyznělo jako přátelský rozhovor. Ze slavného Smutečního pochodu se v podání Ivana Moravce stala doslova zvuková lahůdka. Barevné rozlišení pravé a levé ruky bylo tak intenzivní, až působilo dojmem, že každá ruka hraje na jiný nástroj. Tempo, lehkost a zřetelnost finální věty pak doslova braly dech. V Beethovenově Appassionatě , jež vyplnila celou druhou půli recitálu, jsme opět měli možnost obdivovat ušlechtilý a nádherně modelovaný tón, žasnout nad bohatstvím barev (úchvatná šestnáctinová variace ve volné věty) i vynikající technikou (strhující tempo v závěru finální věty). A nelze se nezmínit o rafinovaně dávkovaných přídavcích. Ivan Moravec začal šestnáctitaktovým Chopinovým Preludiem A dur . Se Smetanovou Vzpomínkou na Plzeň dýchl do Rudolfina starosvětský půvab obrozenských salonů. Když se naposledy ozvalo slavné hlavní téma, začal je Ivan Moravec hrát v nejtišším možném pianissimu. Bylo tak sugestivní, že nikdo ani nedýchal – jako by nám právě v tu chvíli kdosi z velké dálky chtěl cosi důležitého a krásného připomenout. Chopinova Mazurka a moll op. 17/4, která se podobá spíš preludiu nebo nokturnu, převzala úlohu symbolické tečky. Umělecké mimořádnosti večera přidal na společenském lesku český prezidentský pár, který se objevil v sále o přestávce a vyslechl celou druhou polovinou recitálu.

Sdílet článek: