Zamyšlení nad Brněnskou filharmonií

Jako rodilý Brňák žijící mimo toto město jsem uvítal možnost poslechnout si po dlouhé době na ČT2 (24. 12. 2004, 21:45, Hudební slavnosti Emy Destinnové) Státní filharmonii Brno , a protože mám stále v dobré paměti zvuk tohoto orchestru, byl jsem po prvních taktech poněkud překvapen. Především zvuk žesťové sekce nebyl kulturou a vyvážeností tónů příliš uspokojivý a také intonačně, při vší úctě, připomínal spíše vojenskou dechovku. Dává tím tušit, že zde chybí pravidelná intonační hygiena některých jedinců, což je možná spíše vizitkou vedení orchestru a jeho (ne)soustavné práce. Teprve po ztišení žesťů jsem mohl konstatovat velmi kvalitní sekci dřevěných dechových nástrojů, zejména fléten, hobojů a klarinetů. Také houslová sekce obstála se ctí, nicméně občasnému „padání na nos“ v rychlých pasážích, které jde na vrub několika jedinců, kteří si toho možná ani nejsou vědomi, zřejmě také není věnována pravidelná pozornost. Nápravu ani této věci však nelze žádat od hostujících dirigentů. Celý orchestr lze pochválit za dobrou reakci na dirigentská gesta i muzikalitu při doprovodu sólistů, zvláště skvělého Alvareze . Tyto klady lze ovšem v klidu sledovat teprve tehdy, když koncert neruší výše uvedené nedostatky, které se u zahraničních orchestrů vyskytnou jen výjimečně. Doufám, že právě s nimi má SFB ambice se měřit, byť její podmínky k práci jsou, jak mnozí víme, nesrovnatelně horší. Byl-li koncert na ČT2 pouze výjimkou vyplývající ze zájezdového nesoustředění, pak je to jen dobře a nelze jinak, než popřát SFB hodně úspěchů v budoucnosti.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější