Sál Novoměstské radnice patřil 28. dubna hobojistovi Vilému Veverkovi a jeho ansámblu TRIOplus. Koncert s názvem Reflection představil další z projektů, jimž se již několik let věnuje, tedy změnu od čistě klasické tvorby s prostupem tvorby současné inspirované volnějšími mantinely jazzu, art rocku, artificiálními podněty ve vrcholné interpretaci volné tvorby. CD s názvem Reflection již Vilém Veverka vydal před časem se skladbami především Chicka Corey a svého „dvorního“ autora Martina Hyblera. Koncert na Novoměstské radnici představil další titul stejného názvu, ovšem tentokrát na jiném nosiči s obměnou spoluhráčů v TRIOplus i obměnou repertoáru. LP Reflection charakterizuje podobně jako předcházející CD titul s použitím reprodukce obrazů Vilémova dědečka Rudolfa Veverky st., které naznačují představu o stylu a směřování hobojisty.
První část koncertu zahájila opět skladba Chicka Corey, tentokrát Night Streets v excelentním podání Viléma Veverky a TRIOplus ve složení Martin Hybler (klavír), Tomáš Hobzek (bicí nástroje) a Jan Kořínek (kontrabas). Průvodní slovo pořadatele a hlavního protagonisty Viléma Veverky nenechalo nikoho na pochybách, že radost ze setkání s publikem a možnost představit hudbu, která jej a jeho spoluhráče bytostně naplňuje, bude ústředním tématem celého večera. Natěšené publikum a výborně připravení hudebníci si báječně rozuměli ve všech skladbách, které Vilém Veverka do koncertu zařadil. Ze skladeb Martina Hyblera zazněla pocta barokní hudbě Baroque Unlimited s virtuózním hobojem ve znělé zpěvné lince, prostor dostaly i bicí ovládnuté jedinečně Tomášem Hobzekem. Pro další Hyblerovu skladbu našel hobojista příznačný název Gentleman’s Return v hravém a rytmicky náročném partu.
Slavnostní chvíle pro křest nového LP Reflection nastala právě po uvedení známých stěžejních skladeb, křtu se ujala výborná harfistka, s níž Vilém Veverka léta vystupoval, Kateřina Englichová. Vážně i s humorem sobě vlastním nadchla obecenstvo a přála novému titulu na nosiči dnes nejoblíbenějším rychlý úspěšný start do života, což umocňuje zvuková kvalita i mimořádný cover LP s vybraným obrazem Rudolfa Veverky. Ostatně pro všechny přítomné byly některé obrazy tohoto malíře umístěny v sále a budily zaslouženou pozornost.
Koncert pokračoval skladbou Burta Howarda Fly Me to the Moon v provedení TRIOplus a spolu s hobojem poté zazněla půvabná Georgette Georgese Boulangera, následovaná skladbou Chicka Corey Got a Match? pro Viléma Veverku určující stylem i obsahem a podaná s náležitou virtuozitou v závratném rytmu. Druhou část uvedla světová premiéra skladby Petra Wajsara, dnes již renomovaného autora také filmové hudby, s názvem Music for a Squirrel. Hobojista a skladatel se znají od studií a autor se zde odvážil posunout Veverkovo mistrovství do další roviny, kam by mohl směřovat. Náročné transpozice a opakované sekvence svědčily nejen sólistovi, ale také ansámblu, krásné inspirativní gradace končily pěknou hobojovou melodií. Tvorba Josefa Vejvody patří k oblíbeným a Vilém Veverka ji zařazuje do všech svých projektů; zde uvedl Interludium s volnou klenutou melodií a tempem připomínajícím „staré zlaté časy“ v nejlepším slova smyslu, další Perpetuum Mobile dává prostor skvělému hoboji a perfektnímu klavíru s bravurním propojením všech nástrojů. Hyblerův EpiLOGUE_down je projasněný a zpěvný s přechodem do lyrické souhry s velkými nároky na hobojistovu technickou jistotu. Reminiscence starší i novější klasické hudby vyústí do dechberoucího závěru. Známou Coreovu melodii Spain s použitím motivů Joaquína Rodriga provázela studentka Taneční konzervatoře Marie Anna Helmichová s pěkně provedeným výrazovým tancem, éterickým i energickým a naznačila další inspiraci. Armando’s Rhumba, jak ji Chick Corea brilantně zkomponoval, tvořila vrchol příjemné nálady, špičkových výkonů a bezmezné radosti ze společné hry. My Way Claude Franciose završila večer plný jasné, svižné i romanicky laděné hudby, v níž se Vilém Veverka s TRIOplus cítí jako doma – oslovuje ho a otevírá další obzory, které se svou vynikající hrou může objevovat.
