pondělí, 9. říjen 2017

Večer Umělecké besedy – osvěživě živá voda

Napsal(a) 

Trio Bergerettes, foto archiv TB Trio Bergerettesfoto: archiv TB

Málokterá kulturní instituce, snad kromě Národního divadla, má v Čechách tak dlouhou a ctihodnou historii, jako Umělecká beseda. 154 let jejího trvání bylo sice vynuceně přerušeno ideologickým příkazem normalizačních úřadů v roce 1972, ale vzápětí po Listopadu její členové a příznivci s cílevědomou obětavostí její původní poslání a tradici obnovili. Neznám sice okolnosti, ale bez ohledu na jejich detaily pokládám za ostudné, že na rozdíl od jiných a daleko méně zasloužilých restituentů nebyl Umělecké besedě vrácen ukradený majetek, tedy především malostranský spolkový dům, který si pro své účely v minulém století vybudovala. Pro svou veřejnou činnost proto nyní nemá jiné, než pronajaté či propůjčené prostory. 3. října se uskutečnil 621. úterek Umělecké besedy, věnovaný životním jubileím předních soudobých českých skladatelů, významných členů spolku. Koncertní sál bývalého kostela sv. Vavřince je akusticky ideálním prostředím pro vyznění komorního projevu a je dobře, že Umělecká beseda má též možnost zde účinkovat. V dokonalém provedení sedmi skvělých muzikantů zde zazněly ukázky z komorních děl Ivana Kurze, Jana Málka, Jiřího Smutného, Jaroslava Rybáře a Zdeňka Šestáka.

Pětilístek, suita pro klavír (1973) Ivana Kurze je pět drobností odlišných nálad, které jedinečným způsobem rozzářila Barbora Krištofová-Sejáková. Musím opět opakovat, Sejáková je úžasná pianistka a je obdivuhodné, že i složité soudobé skladby hraje suverénně zpaměti. Ivan Kurz již dávno patří k elitě českých skladatelů a sám vzpomínám, jaký fascinující svět se mi kdysi otevřel při poslechu jeho Vzlínání...

Violoncellista Tomáš Strašil a klavíristka Ludmila Čermáková s projevem odpovídajícím názvu skladby, rozezněli Temperamenty, variační sonátu na dávné téma (2014) Jana Málka. Jan Málek je zkušený hudební režisér, dramaturg a znalec kompozičních postupů včetně těch nejnovějších. Na rozdíl od některých mladších je však používá s rozvahou a i zde jeho hudba představila čtyři klasické člověčí temperamenty se vtipem a zvukovou invencí jim odpovídající. Tato skladba byla napsána pro Evžena Rattaye, jehož předčasná tragická smrt je stále citelnou ztrátou pro české interpretační umění.

Jiří Smutný sází septimy, foto autor Pravoslav Kohout Jiří Smutný sází septimyfoto: autor Pravoslav Kohout

Jiří Smutný představil Zamyšlení pro flétnu a klavír (2012-13) v provedení Barbory K. Sejákové a Anny Taláckové. Filosofické a poetické dílo na mne hluboce zapůsobilo nejen svým provedením. Jiřího Smutného pokládám za jednoho z nejzajímavějších skladatelů své generace. Úspěšnou domácí i mezinárodní prezentaci jeho tvorby však postihl po roce 1968, jakožto odpůrci okupace a normalizace, zákaz provádění. Myslím, že dosud mu značně dlužíme odpovídající vyznění jeho inspirativní hudby.

Jako krásné překvapení v programu neuvedené zazněly Sette elementi continuali (2014) Jaroslava Rybáře v provedení Barbory K. Sejákové. Rybář je nejen velmi zajímavý a uznávaný skladatel, ale současně nenahraditelná umělecká a organizátorská osobnost, bez které by i Umělecká beseda určitě neměla ty možnosti a hodnotu, kterých nyní dosahuje. Je velmi hezké od jeho kolegů, že vědomi si jeho nepatřičné skromnosti vložili tuto skladbu do rukou Sejákové jako šperk večera.

Zdeněk Šesták a poklad, foto autor Pravoslav Kohout Zdeněk Šesták a pokladfoto: autor Pravoslav Kohout

Kdyby se u nás konal pomyslný životní umělecký maraton, nesporným nominantem na vítěze by musel být Zdeněk Šesták. Tento dvaadevadesátiletý mladík neuvěřitelné vitality, zvídavosti a tvůrčího elánu je studnicí encyklopedických znalostí. Jeho paměť může soutěžit s computerem. Vedle svého obsáhlého díla skladatelského znovuobjevil, představil a zdokumentoval zapomenutý fenomén citolibské skladatelské školy, která je projevem hudebního klasicismu na evropské úrovni. V provedení Daniela Wiesnera a magického témbru Romana Janála zazněla Šestákova skladba Hledání moudrosti, pětivětá kantáta na poezii starozákonní knihy Kazatel pro baryton a klavír (1990). Hluboká moudrost více než dvoutisíciletého hebrejského textu je v mnohém dodnes překvapivě aktuální, což vyniklo i díky vzácně srozumitelné výslovnosti pěvce.

Závěr koncertu, podobně jako jeho začátek, patřil opět Ivanu Kurzovi. Jeho Klavírní trio „Dotyk“ (1982) v provedení Tria Bergerettes (Barbora Krištofová-Sejákováklavír, Daniela Oerterová – housle, Tomáš Strašil – violoncello) bylo dokonalým završením celého krásného večera a dosvědčilo, že jak skladatel, tak interpreti patří mezi českou elitní hudební reprezentaci.

Pravoslav Kohout

Narodil se 27. 11. 1943 v Praze. Otec byl cellista (Smetanovo kvarteto) a matka klavíristka. Od 6 let se učil na housle u prof. dr. Josefa Micky, později u něj na Pražské konzervatoři. R. 1962 byl přijat na AMU (prof. dr. Alexandr Plocek), od r. 1963 do r. 1969 studoval na Moskevské konzervatoři P.I.. Čajkovského u prof. Galiny V. Barinové. Po povin. vojen. službě (1969 AUS) byl členem PKO (Pražského komor. orch. bez dirig.) .R.1972 založil Nové smyčcové kvarteto a v témže roce se stal prof. Teplické konzervatoře, odkud r. 1974 přešel na Plzeňskou konzervatoř. Následkem autohavárie r. 1975 ukončil koncertní činnost (kvarteto pokračovalo s primariem P. Hůlou jako Kocianovo kvarteto). V následujících letech byl pedagogem na Escuela Superior de Música y Dansa v Mexiku, LŠU Voršilská v Praze, Keski-Suomen konservatorio a Mikkelin musiikkiopisto ve Finsku. R. 1992 zpracovával v Praze spec. zadání MŠMT ČR na téma vysokého uměl. školství. Tehdejší hrozba zrušení základního uměleckého školství jej přiměla stát se r. 1993 ředitelem ZUŠ (Praha Smíchov), v letech 1993-2012 byl předsedou Ústřední umělecké rady ZUŠ ČR. 2009 mu byla udělena cena AZUŠ ČR „Za významný přínos atd.“ Po několika operacích levé ruky, od r.1981 do r. 1992 opět občas koncertoval. Od r. 2016 je členem neformální skupiny „Pondělníci“. Nyní se věnuje pouze skladbě a hudební publicistice. Jeho celoživotním koníčkem je tvorba karikatur, koláží a slovních hříček.

Komentáře

Harmonie vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČRNadace Český hudební fondNadace Leoše JanáčkaNadace Bohuslava Martinů

 

Naši partneři

Muzikus - magazín nejen pro muzikantyAlterecho - platforma pro současnou hudební kulturu

Chcete inzerovat? Máte dotaz?

+420 266 311 700

Novinky emailem

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.